Článek
Karadžić původně odmítal odpovědět, zda se cítí vinen v jednotlivých bodech obžaloby. Poté sdělil, že se před tímto soudem necítí vinem v žádném z bodů obžaloby, protože soud neuznává. Soud to vzal jako sdělení, že se necítí vinen.
Karadžić uvedl, že soud není spravedlivý: „Toto není mezinárodní soud, to je soud NATO, který mě má zlikvidovat.“
Ještě předtím bosenskosrbský předák uvedl, že nemá zájem poslouchat obvinění. Zdůvodnil to tím, že ještě nemá sestaven ani tým, který mu bude pomáhat s obhajobou. Míní se hájit sám, přestože mu soud doporučil, aby si našel advokáta.
Proces bude odložen nejen kvůli tomu, že Karadžić nemá ještě tým, který mu bude pomáhat s obhajobou, ale také kvůli tomu, že žalobci ještě vše nestačili připravit.
Radovan Karadžić
Narozen 19. července 1945 v černohorské Petnjici. Vystudoval medicínu v Sarajevu a psychiatrii v New Yorku.
Za údajné vypsání falešných lékařských neschopenek byl v roce 1987 jedenáct měsíců vězněn. Nařčení se nepotvrdila. V roce 1989 vstoupil do politiky a v roce 1992 byl jedním z hlavních iniciátorů vyhlášení Republiky srbské v Bosně a Hercegovině.
Výkon funkce prezidenta, stejně jako jiných, mu v roce 1995 zakázala daytonská mírová smlouva. Byl na něj vydán zatykač kvůli genocidě muslimů ve Srebrenici a etnickým čistkám. Z politiky odešel v roce 1996, načež byl obviněn i z pokusu o státní převrat.
Ukrýval se a několikrát se ho marně snažily zatknout zahraniční speciální a mírové síly.
Obvinění a soudy
Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se sídlem v Haagu byl Karadžić obviněn z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
V případě Srebrenica mu soud v New Yorku v roce 2000 uložil zaplatit kompenzace ve výši přes pět miliard dolarů, a to za hrubé porušování lidských práv včetně genocidy, mučení, znásilňování, popravy, válečné zločiny a etnické čistky.
Karadžić je ženatý, s manželkou Ljiljanou (rovněž lékařka) má syna a dceru. Mezi Karadžičovy zájmy patří hudba a poezie. Je autorem několika sbírek básní a divadelní aktovky.
Podle odborníků nemůže Karadžić sám využívat všechny možnosti obhajoby. Stejný přístup ale volil i bývalý srbský prezident Slobodan Milošević, který zemřel ve vazbě v Haagu.