Kapitáni ruského průmyslu už nevydrželi a promluvili: Většina našich podniků zkrachuje

Manažeři velkých společností stále častěji varují, že zvýšení úrokových sazeb, které centrální banka použila v boji proti nekontrolovatelné inflaci způsobené sankcemi a válečným utrácením, by mohlo v příštím roce zastavit ekonomiku.

Může dojít k vlně bankrotů, a to i ve strategicky citlivém vojenském průmyslu, kde se předpokládá, že boom výroby v příštím roce zpomalí, varují ekonomové. Rusko by tak nebylo schopné takovým tempem doplňovat techniku ztracenou na bojišti.

Očekává se, že ruská centrální banka bude nucena tento měsíc opět zvýšit úrokové sazby. Obvykle zdrženliví členové vnitřního kruhu ruského prezidenta Vladimira Putina ale nevydrželi a připojili se ke kritice politiky, která ponechala klíčovou sazbu na 21 procentech. Roční inflace však podle oficiálních údajů nadále stoupá a dostane se nad devět procent, což zvyšuje vyhlídky na delší „stagflaci“ nebo dokonce recesi v příštím roce, píše deník Washinton Post.

Centrální banka předpovídá, že růst v příštím roce prudce zpomalí na 0,5 až 1,5 procenta. Nové tvrdé americké sankce vůči 50 ruským bankám, včetně Gazprombank, klíčového kanálu pro platby za energie, dále zvýšily transakční náklady ruských dovozců a vývozců a způsobily propad rublu vůči dolaru na nejnižší úroveň od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.

Boris Kovalčuk, předseda ruské Účetní komory, nejvyššího státního kontrolního orgánu a syn jednoho z nejbližších Putinových spojenců, petrohradského bankéře Jurije Kovalčuka, 27. listopadu varoval, že zvýšení úrokových sazeb „omezuje investiční možnosti podnikání a vede k růstu výdajů rozpočtu“.

Další Putinův spojenec Igor Sečin, který je v čele ropného gigantu Rosněfť, kritizoval centrální banku ve čtvrtletní finanční zprávě své společnosti a uvedl, že zvýšení sazeb má „negativní dopad na náklady na financování“ společnosti, stejně jako jejích dodavatelů a snižuje zisky.

Jiní jsou ještě hlasitější. Sergej Čemezov, blízký Putinův spojenec, který stojí v čele ruského zbrojního konglomerátu RosTec, na konci října varoval, že pokud sazby zůstanou na současné úrovni, „prakticky většina našich podniků zkrachuje“, a řekl, že Rusko by mohlo být nuceno omezit vývoz zbraní.

Mezi nejvíce postižené patří firmy v ruském obranném průmyslu, tvrdí Alexandra Prokopenková, bývalá poradkyně ruské centrální banky a nyní členka Carnegie Russia Eurasia Center. „Podniky neskrývají, že je pro ně výhodnější ukládat peníze na vklad než investovat do podnikání,“ říká.

Andrej Gartung, šéf Čeljabinské kovárny a lisovny, na listopadovém ekonomickém fóru varoval, že klíčová strojírenská odvětví by mohla „zkolabovat“.

Ruská tisková agentura Interfax v úterý 3. prosince oznámila, že se napříč ekonomikou šíří neplacení. Velké a střední podniky zpožďovaly mezi červencem a zářím 19 procent plateb, malé podniky za stejné období zpožďovaly 25 procent plateb.

Investice podle ruského ministerstva hospodářského rozvoje klesají a dopad sankcí postupně zvyšuje náklady na dovoz a finanční transakce, což dále zvyšuje inflaci, řekl bývalý vysoký ruský finanční úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby diskutoval o citlivých záležitostech.

Rostoucí náklady na financování a dovoz zboží přicházejí v kritickém okamžiku pro ruský obranný průmysl. I když Putin do tohoto sektoru nalévá stále více peněz, na příští rok bylo vyčleněno rekordních 126 miliard dolarů, nestačí to, píše Washington Post.

Válka se protahuje do třetího roku a ztráty vojenského vybavení prudce stoupají. Ruská pracovní síla je na hranici kapacity a sovětské zásoby zbraní se tenčí. Rostoucí náklady – a  zpřísňující se sankce na dovoz vybavení – stále více ztěžují ruskému obrannému sektoru výrobu zbraní od nuly, uvedl Janis Kluge z německého Institutu pro mezinárodní bezpečnostní otázky.

„Jak se zásoby ze sovětské éry zmenšují, Rusko bude muset začít vyrábět určité kategorie zbraní od základů. Sankce však ztížily a zdražily dovoz vybavení, které je k tomu nezbytné,“ řekl Kluge.

Nezdá se však, že by tato situace v Kremlu vyvolávala obavy. Ruský akademik s úzkými vazbami na vysoce postavené diplomaty řekl, že obavy o ekonomické vyhlídky nejsou dostatečné k tomu, aby přiměly stát ke kompromisu.

„Panika tu nevládne,“ řekl akademik listu a pokračoval „Z pohledu lidí, kteří sedí v Kremlu, se všechno vyvíjí víceméně dobře. Rusko pokračuje ve vojenském postupu. … Za těchto podmínek není třeba dělat žádné vážné kompromisy.“

Putin odrazil kritiku šéfky centrální banky Elvíry Nabiullinové a jejího zvyšování úrokových sazeb s tím, že prioritou je zkrocení inflace.

Bývalá poradkyně centrální banky Prokopenková ale tvrdí, že tlak velkého byznysu nepoleví. „Když máte inflaci na devíti procentech a klíčovou sazbu na 21 procentech, znamená to, že klíčová sazba nefunguje správně a je třeba zvážit jiné nástroje. Putinovou prioritou je válka a financování válečné mašinérie. Nemá mnoho spojenců a zdroje, které má k dispozici, se také zmenšují. Je možné, že ji (šéfku centrální banky) hodí přes palubu,“ prohlásila.

„Putin je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné. … Putin však spěchá. Nemůže udržet takovou intenzitu vojenských akcí a ztrát na lidech a technice, jakou měl v posledních měsících,“ řekla Taťána Stanovaja, zakladatelka francouzské politické poradenské společnosti R.Politik.