Článek
Letadlu to nebránilo ve vzletu. Stroji nicméně k nabrání potřebné rychlosti nestačila startovací dráha. Stopy po zadním podvozku byly ještě 400 metrů na trávě za dráhou.
Druhý pilot, jenž se s letadlem teprve zaškoloval, toho nedbal a letoun zvedl do výšky. Letadlo se nedostalo ani deset metrů nad zem a za minutu se zřítilo.
První odhady hovořily o tom, že letadlu selhaly motory, anebo v něm bylo špatné palivo. To experti postupně vyloučili. [celá zpráva]
Letadlo startovalo z poloviny tři kilometry dlouhé dráhy, přičemž ke vzletu Jaku-42 stačí 800 metrů. Stroj se zřítil po kolizi s letištní anténou. Po explozi ve vzduchu přišel pád do řeky Volhy, následoval další výbuch a vznícení.
Parkovací brzdu může odblokovat jen kapitán letadla, a to před pojížděním, a zajistit opět až po ukončení letu. Z datových záznamů plyne, že kapitán Andrej Solomencev předal řízení stroje Igoru Ževelovovi s odůvodněním, že má zdravotní potíže. Zřejmě proto pak zapomněl brzdu uvolnit. Varovné světelné signalizaci, jež nebyla doprovázena výstražným zvukovým znamením, pozornost rovněž nevěnoval.
Přičiny nehody bude zkoumat mezinárodní tým odborníků. K vyšetřování tragédie byl přizván i český Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. [celá zpráva]
Při nehodě zemřelo 44 lidí na palubě včetně tří českých reprezentantů Jana Marka, Karla Rachůnka a Josefa Vašíčka. Přežil pouze palubní inženýr Alexand Sizov, který už nabyl vědomí.