Kandidovat na rumunského prezidenta zkusí bývalý premiér Ponta. Může sebrat hlasy krajní pravici

Rumunsko 4. května čeká první kolo opakovaných prezidentských voleb. Původní hlasování v prosinci zrušil ústavní soud kvůli podezření, že Georgescuovi k úspěchu v prvním kole pomohlo Rusko. Moskva i Georgescu toto obvinění odmítají, rekapituluje agentura Reuters.

Krajně pravicové strany, které Georgescu reprezentoval, mají čas do soboty, aby jej nahradily. To jim teď ještě komplikuje oznámení, že se kandidovat rozhodl bývalý premiér Ponta. Právě ten podle analytiků oslabí jakéhokoliv kandidáta krajní pravice a navíc má potenciál získat i hlasy levicových voličů, což z něj dělá favorita na dosažení druhého volebního kola.

Ponta na post rumunského premiéra rezignoval v listopadu 2015 po požáru v nočním klubu. Nyní tvrdí, že již získal 200 tisíc podpisů potřebných ke kandidatuře, ale ústřední volební komise toto tvrzení zatím oficiálně nepotvrdila. Ve svém projevu k oznámení kandidatury Ponta podpořil „radikální změny“ v USA, ale zároveň zdůraznil důležitost role Rumunska v Evropské unii a NATO.

„Pouze Rumuni by měli rozhodnout, kdo je bude vést, ne někdo mimo tuto zem, ne instituce, ne organizace – pouze Rumunsko. Moc se musí navrátit lidu a sebrat systémům, organizacím a stranám, které se jí za roky zmocnily. Věřím, že v Rumunsku a v Evropě můžeme mít budoucnost jen prostřednictvím této změny,“ řekl reportérům Ponta.

Druhým favoritem na dosažení druhého kola prezidentských voleb je starosta Bukurešti Nicușor Dan, kterého předvolební průzkumy ukazovaly jako největšího Georgescuova rivala. Dále se o post prezidenta uchází centrista Crin Antonescu, kterého podporují tři vládní strany. Pravicové strany uvedly, že je na Georgescuovi, aby voličům řekl, koho mají volit místo něj, ale ten jim pouze vzkázal, ať dají na své svědomí.

Rumunský prezident zastává částečně exekutivní roli, která zahrnuje předsednictví v radě, která rozhoduje o vojenské pomoci a výdajích na obranu. Může také vetovat hlasování v EU, která vyžadují jednomyslnost členských států. V době, kdy se Unie snaží zvýšit výdaje na obranu a rozvinout vlastní strategii přístupu k válce na Ukrajině oddělenou od USA, je tedy role rumunského prezidenta obzvlášť důležitá.