Článek
Sulyokovu kandidaturu ve čtvrtek oznámil předseda poslanecké frakce FIDESZ Máté Kocsis. V Maďarsku volí prezidenta parlament a vládní strana disponuje dvoutřetinovou většinou ve 199členném zákonodárném sboru. Opozice zatím svého kandidáta nepředstavila.
Nováková se ujala úřadu v květnu roku 2022 a její první funkční období mělo vypršet až v roce 2027. Udělení kontroverzní milosti, které vyšlo najevo až z odstupem času, vyvolalo masové protesty v Budapešti.
Z čela Maďarské reformované církve odešel také poradce hlavy státu biskup Zoltán Balog a z politiky odešla bývalá ministryně spravedlnosti Judit Vargová, která měla stát v čele kandidátky strany FIDESZ v letošních volbách do Evropského parlamentu.
Velký protest v Budapešti. Náměstí zaplnily desítky tisíc lidí
Kontroverzní milost maďarské prezidentky
Maďarská prezidentka Katalin Nováková se na jaře roku 2023 před návštěvou papeže Františka rozhodla omilostnit asi dva tucty odsouzených. Byl mezi nimi i zástupce ředitele dětského domova v Bicske Endre K., který léta kryl pedofilní činy svého šéfa a oběti nutil k tomu, aby stáhly své výpovědi.
Udělení milosti v tomto případu odhalil až v únoru 2024 server 444.hu. Redakci upozornil pozorný čtenář. Endre K. se měl z vězení opakovaně pokusit napadnout rozsudek a rozhodnutí o udělení milosti se nakonec dostalo do rozhodnutí odvolacího soudu.
Ředitel ústavu v Bicske János V. byl odsouzen k osmi letům za zneužití nejméně deseti nezletilých chlapců v letech 2004 až 2016, jeho zástupce Endre K. dostal tři roky a čtyři měsíce. Větší část trestu si už odseděl, když mu prezidentka udělila milost.
Zpráva o kontroverzní milosti vyvolala vlnu pobouření, Nováková následně oznámila abdikaci.
Nováková není první maďarskou hlavou státu, která nedodrží standardní délku funkčního období. V roce 2012 odstoupil z funkce tehdejší maďarský prezident Pál Schmitt, když mu senát budapešťské Semmelweisovy univerzity odebral doktorský titul z důvodu plagiátorství. Podle maďarských médií měl Schmitt ve své 215stránkové doktorské disertační práci opsat až 180 stránek z práce bulharského sportovního historika Nikolaje Georgieva.