Článek
Na plánu, který nejmenovaný zdroj označuje jako „jakýsi Minsk 3“, pracuje Scholz se dvěma členy Bundestagu: Rolfem Mützenichem a Ralfem Stegnerem. Není ovšem jasné, jak přesně Scholzův plán vypadá. Podle zdroje ovšem pracuje i s možností, že se Ukrajina vzdá části svého území a předá ho Rusku.
La Repubblica s tím přišla den poté, co Scholz v rozhovoru pro německou televizi ZDF uvedl, že právě nyní je čas na to usednout k jednacímu stolu. „Myslím, že je nyní čas diskutovat o tom, jak se z této válečné situace dostat a rychleji dosáhnout míru,“ prohlásil.
Mírová konference i s Ruskem
Scholz dále řekl, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při nedávných rozhovorech shodli, že je potřeba uspořádat novou mírovou konferenci, které by se zúčastnilo i Rusko. „V každém případě se uskuteční další mírová konference,“ zdůraznil.
Drony nad Švédskem. Ve Stockholmu museli uzavřít letiště
Ukrajinský prezident už dříve uvedl, že jeho cílem je mít do listopadu připravený plán, na základě něhož by Kyjev uspořádal druhý mezinárodní summit o míru na Ukrajině, kterého by se mělo účastnit i Rusko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v červenci nicméně prohlásil, že za současné chvíle žádný summit za účasti Moskvy a Kyjeva není na pořadu dne.
Zelenskyj se Scholzem společně jednali v pátek. Úřad německého kancléře uvedl, že hlavním tématem bylo „společné úsilí o spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu“.
Ukrajinský prezident od začátku války jakékoli územní ústupky rezolutně odmítá, zatímco ruský vůdce Vladimir Putin příměří a následné jednání podmiňuje tím, že se Ukrajinci stáhnou ze čtyř okupovaných území: z Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti.
To Kyjev odmítá a jako jediné možné řešení vidí stažení ruských jednotek jak ze čtyř zmíněných oblastí, tak i z ukrajinského Krymského poloostrova, který v roce 2014 Rusové nelegálně anektovali.
Německo nebude financovat další pomoc Ukrajině, využije zmražené ruské zdroje
