Článek
Na podobné výjevy jsou místní už zvyklí a turisté si během svých pobytů zvyknou také. Neuplyne den, aby na Kanárské ostrovy, jež patří ke Španělsku, nedorazil ne jeden, ale hned několik člunů s migranty pocházejícími z Afriky. Příliv běženců neustává ani v novém roce.
Loni jich dorazilo 46 802, rok předtím to bylo 39 910. Jen během vánočních svátků překonalo strastiplnou cestu přes Atlantik 2200 migrantů. Většina z nich pochází z Mali, Senegalu a Maroka.
Trasa ze západní Afriky ke španělskému souostroví patří sice k nejnebezpečnějším na světě, ale současně je nejvytíženější. V loňském roce zemřelo při plavbě 9757 migrantů včetně mnoha dětí a mladých lidí. Svůj sen o Evropě zaplatí denně životem v průměru 27 lidí. Nebezpečnou plavbu přes Atlantský oceán si pašeráci vybírají především proto, že Středomoří se v poslední době pečlivěji sleduje.
Pašeráci využívají k plavbě přes Atlantik naprosto nevyhovující rybářské lodě nebo gumové čluny. Plavba může trvat jeden den až deset dnů.
„Zločinecké sítě, které tuto trasu využívají již dlouhou dobu, zintenzivňují svou činnost a na přeplněných lodích posílají přes Atlantik na Kanárské ostrovy stále více lidí,“ varuje evropská pohraniční a pobřežní stráž Frontex.
Migranti, kteří se dostanou na Kanárské ostrovy, podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky „nemají k útěku ze své vlasti žádný skutečný důvod. Hledají lepší ekonomické příležitosti a životní podmínky“.
Kanárské ostrovy se velmi složitě starají o tisíce lidí, kteří k nim dorazí. Předseda regionální vlády Kanárských ostrovů Fernando Clavijo obviňuje španělskou vládu, že ostrovům absolutně nepomáhá s nezletilými běženci, kteří se na ostrovy dostali bez doprovodu.
„Mají u nás střechu nad hlavou, ale nemůžeme jim zajistit dostatečnou školní výuku či psychologickou pomoc,“ uvedl Clavijo. Jeho vláda se nyní na Kanárských ostrovech stará o 5812 nezletilých migrantů bez doprovodu, což je podle deníku El País nejvíce za 30 let.
S migrační vlnou z Afriky se potýkají také Řecko a Itálie. Ta ale loni příliv migrantů proti předchozímu roku snížila na méně než polovinu - ze 157 650 na 65 470. Dosáhla toho díky zpřísnění podmínek pro humanitární lodě provozované nevládními organizacemi, což kritizují někteří ochránci lidských práv.
Řecko zaznamenalo loni vyšší příliv migrantů než rok předtím. Do země jich po moři či po zemi dorazilo přes 60 tisíc, předchozí rok jich bylo 48 720.