Článek
„S pokračováním naší mise jenom narůstá důležitost našeho odhodlání a jednoty. Kaddáfí naše odhodlání zkouší,“ řekla Clintonová s tím, že členy NATO „spojuje stejný cíl – konec Kaddáfího režimu v Libyi“.
„Musíme také zintenzivnit naši politickou, diplomatickou a ekonomickou činnost, abychom vyvinuli tlak a izolovali Kaddáfího a připravili jeho odchod,“ dodala ministryně. Svět podle ní musí „prohloubit svoje zapojení a zvýšit podporu“ libyjské opozici.
S odchodem Kaddáfího souhlasí i Německo, které se na vojenských akcích v Libyi odmítlo podílet. „Libye může mít slibnou budoucnost pouze, když tento diktátor odejde,“ prohlásil v Berlíně ministr zahraničí Guido Westerwelle.
Clintonová od sebe oddělila cíl zajistit dodržování zbrojního embarga a ochranu civilního obyvatelstva na jedné straně, a cíl donutit Kaddáfího síly ke stažení z měst povstalců a Kaddáfího vzdát se moci.
Spory, jak dál
Spojenci na Libyi útočí ze vzduchu tři týdny, ale porážku Kaddáfího sil nepřivodili. V důsledku toho v alianci narůstají napětí a neshody ohledně dalšího postupu. Itálie – bývalý kolonizátor Libye – vyzývá k vyzbrojení povstalců. Francie zase tvrdí, že NATO nepodniká dostatečné akce. [celá zpráva]
Paříž také stejně jako Británie žádá silnější roli USA. Spojené státy ale trvají na tom, že budou spojence jen podporovat. Pentagon poznamenal, že Američané se v uplynulých deseti dnech podíleli jen na 35 procentech leteckých akcí.
Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen nicméně ve čtvrtek prohlásil, že NATO bude v Libyi provádět vojenské operace tak dlouho, jak to bude třeba. Zároveň vyzval partnery, aby poskytli další letadla. Současná koalice jich má bez nasazení USA nedostatek.