Článek
Nejprve nečekaně vyhráli prezidentské a vzápětí i parlamentní volby. V zemi pak nastalo období, které lídr PiS Jarosław Kaczyński (68) nazval „dobrou změnou, po které Poláci toužili dvě desetiletí“, a jeho protivníci zase „dobou temna, kterou si jistě nezasloužili“. Vládní moc také prý „válcuje“ všechno a všechny, kdo jí stojí v cestě, a opozice tomu jen bezradně přihlíží.
Kaczyński se svými přívrženci za tuto dobu převrátil Polsko vzhůru nohama a nenechal v něm kámen na kameni. V bleskovém tempu zlikvidovali nezávislost Ústavního soudu, podřídili si prokuraturu, armádu, policii, tajné služby a z veřejnoprávní televize i z rozhlasu učinili hlásné trouby své strany, na jaké si netroufli ani normalizátoři v ČSSR po roce 1968.
S parlamentní většinou v Sejmu i v Senátu politici z PiS přijímali po nocích jeden protiústavní zákon za druhým. Rozhádali se s východními i západními sousedy a také s Bruselem a leteckou tragédii ze Smolenska proměnili na bojový nástroj proti opozici, kterou neoznačují jinak než „zrádci, agenti a zloději“.
Koho by Poláci volili (v procentech) | |
---|---|
Právo a spravedlnost (PiS) | 38–42 |
Občanská platforma (PO) | 17–21 |
Kukiz 15 | 9–12 |
Moderni.pl | 5–7 |
Polská lidová strana (PSL) | 3–5 |
Když autoritativní kroky nepřekážejí
I když v Polsku platí jeden z nejpřísnějších potratových zákonů na světě, PiS chtěla bleskově zavést absolutní zákaz interrupcí, čemuž zatím zabránily rozhněvané ženy, které vyšly do ulic v celé zemi. Podobných kroků však bylo podstatně více a jejich součástí byly i různé spiklenecké teorie. Takové jednání by asi potopilo nejednu politickou sílu, ale PiS nikoli. Ukázalo se, že značné části Poláků jeho autoritativní kroky zase až tak nepřekážejí.
Kaczyňského straně za uplynulé dva roky nejenže neklesla politická podpora, ale i výrazně stoupla, což potvrzují průzkumy veřejného mínění. Podle červnového zjištění renomované agentury CBOS PiS podpořilo 42 procent, tedy dvojnásobně více lidí než nejsilnější opoziční stranu Občanskou platformu (PO), která získala necelých 21 procent.
Podporu překračující 12 procent má i populistická strana zpěváka Pawla Kukize, která v podstatě celou dobu hlasuje s vládním PiS. Dohromady tak mají 54 procent, což parlamentní opozici, ke které kromě PO patří ještě liberální Moderni.pl se sedmi procenty a zemědělská Polská lidová strana (PSL), jež balancuje na pětiprocentní hranici, značně paralyzuje. Tři opoziční strany mají společně sotva 36 procent, což je méně, než má samo PiS.
Kaczyňského strana se podle komentáře serveru WP Opinie může spolehnout na tak výraznou podporu, „že si v podstatě může dělat, co chce, a také dělá“. Silná je hlavně slabostí opozice. S odkazem na vojenskou terminologii portál napsal, že „v opozičních armádách panuje chaos a beznaděj. Morálka v nich vládne nízká a problémy se seřazením šiků jsou velké“.
Nejhorší je pak podle komentátorů to, že opozice nedokáže vytvořit taktiku, jak účinně postupovat proti PiS. „Opoziční armády útočí naslepo, bez znalosti terénu a padají do jedné pasti za druhou, které jim nastavují stratégové z PiS“.
Kde se ztrácí identita
Nejhůř je na tom je Občanská platforma, která po prohraných volbách na podzim 2015 ztratila identitu a od té doby se zmítá „od jednoho rohu do druhého“.
„V pondělí ostře kritizuje vládní program 500 plus – finanční pomoc pro rodiny s více než jedním dítětem – jako trestuhodné rozhazování státních peněz a v úterý slibuje, že pokud vyhraje volby, tak voličům dá dvojnásobek toho, co nyní PiS. Ve středu se šéf PO prohlašuje za lídra celé liberálnědemokratické opozice a ve čtvrtek náhle oznamuje zvrat, že jeho strana se vydá novým konzervativním směrem,“ poznamenal portál Natemat.pl.
Ta salta neberou konce a dokonce ta část veřejnosti, která zcela nesnáší Kaczyňského a jeho stranu, se netají tím, že má PO už dost a přestává ji podporovat.