Článek
I když předvolební sondy v minulosti ne vždy spolehlivě předpovídaly vítěze celonárodního hlasování, představě, že neokonzervativní strana Jaroslawa Kaczyňského za měsíc prohraje volby do Sejmu a Senátu a po čtyřech letech ztratí moc v zemi, věří už jen málokdo, shoduje se většina polských provládních i nezávislých médií.
Ať už se to někomu líbí, nebo ne, PiS, které koncem minulého týdne odstartovalo v Lublinu na východě země předvolební kampaň, připomíná dobře naolejovaný stroj, ve kterém na první pohled nic neskřípe.
Čerstvý sedmdesátník Kaczyňski s neskrývaným elánem ve více než hodinovém vystoupení před tisíci stranických funkcionářů přislíbil, že „pokud PiS vyhraje, udělá z Polska zemi blahobytu“.
Ti, koho netrápí ztráta nezávislosti soudní moci, totální zničení veřejnoprávních médií či bezbřehé vynakládání peněz bez co nejmenší zmínky, kde by se měly vzít, nadšeně přijali jeho expozé a vůbec jich nebylo málo.
Nejslabší skropí déšť peněz z dávek
Nejvlivnější politik v zemi se v Lublinu rozšoupl jedna radost. Mimo jiné přislíbil, že nejnižší mzda se už za rok v Polsku vyšplhá na tři tisíce zlotých (asi 18 tisíc Kč) a o další tři roky, se vyšvihne na čtyři tisíce zlotých (24 tisíc korun). Vzhledem k tomu, že měsíční příjem poloviny Poláků je podle Hlavního statistického úřadu (GUS) v současnosti hluboko pod touto částkou, „zřejmě nebudou ani chvíli váhat, komu dají svůj hlas“, zdůraznil portál Onet.pl.
Kaczyňski navíc přislíbil nákladné zvýšení důchodů a k tomu 13. a 14. penzí a také vyšší finanční příspěvky pro chudé rodiny či drobné zemědělce, ale i pro další sociálně slabé skupiny obyvatelstva. „Koupil si jejich hlasy a udělal totéž, co mu pomohlo zvítězit ve volbách v roce 2015, jen s tím rozdílem, že nyní na lidi žijící skromně spustil podstatně větší déšť peněz, kterému budou jen těžko odolávat,“ dodal portál.
Zřejmě pod vlivem PiS všechny tři opoziční subjekty slibují voličům také různé finanční výhody, které ekonomům vyrážejí dech
Ať jsou však důvody, proč tak Kaczyňski činí, jakékoliv, jisté je, že v Polsku kromě PiS není jiná strana, která by se tak výrazně orientovala na finanční podporu sociálně nejslabších.
Není to však pouze otázkou dneška, když jim Kaczyňski sliboval v podstatě všechno a oni se mu odvděčili u hlasovacích uren. Podle statistik ve volbách v roce 2007 pro PiS hlasovalo 36 procent obyvatel venkova, v roce 2011 to už bylo 43 procent a v roce 2015, když jeho strana vyhrála v Polsku volby, získala na venkově přes 50 procent odevzdaných hlasů.
„Kaczyňského neokonzervativní partaj se i v současnosti orientuje hlavně na ty, kteří přijímají štědrou pomoc ze státního rozpočtu. Ty, kteří ho vytvářejí, v podstatě odstavila na druhou kolej,“ upozornila Gazeta Wyborcza.
Týdeník Polityka: Stát se může všelicos
Zatímco vládní PiS květnové eurovolby posílily a nastartovaly směrem k parlamentním volbám, opoziční Evropská koalice se po nekonečných rozhovorech o vytváření nových koalicí a jejich následném rušení rozpadla na tři nové subjekty.
Nejsilnější je Občanská koalice v čele s liberálním PO, stranou Moderní a zelenými.
Její podpora se v průzkumech pohybuje kolem 28 procent. Levice (Svaz demokratické levice – SLD, Wiosna a Razem) má podporu na hranici 13 procent a Polská koalice (Polska lidová strana PSL se stranou zpěváka Pawla Kukize – Kukiz15) kolem šesti procent.
I když opozice ve volbách do Sejmu, na rozdíl od voleb do Senátu, nestojí jednotně na jedné straně barikády, programy má v podstatě shodné. Zřejmě pod vlivem PiS všechny tři opoziční subjekty slibují voličům také různé finanční výhody, které ekonomům vyrážejí dech.
„Za jistých okolností by však opozice mohla 13. října Kaczyňského PiS porazit. V politice se totiž stává všelicos, někdy i věci zdánlivě nemožné,“ napsal v komentáři týdeník.