Článek
"Prach má vysokou koncentraci od země do výšky 6000 metrů, nad ní bude možno létat," uvedl mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák. Během pátku k nám navíc podle něj bude atlantský vzduch pronikat ještě razantněji.
První evropské země mimo Island musely v úterý omezit letový provoz kvůli aktivitě islandské ledovcové sopky Grímsvötn, která vypouští do atmosféry velké množství popela a prachu.
Podle agentury DPA Německý úřad pro bezpečnost leteckého provozu (DFS) pozdě večer rozhodl, že od středečních pěti hodin nebudou letadla startovat ani přistávat v Brémách, o hodinu později pak bude totéž platit v Hamburku. Lety do těchto měst z ruzyně jsou tedy prozatím zrušeny.
Nejvíce postiženy jsou zatím Skotsko na severu Británie a Irsko, některé spoje zrušily i Dánsko a Norsko. Naproti tomu sám Island mohl kvůli příznivým větrům lety obnovit, včetně hlavního letiště Keflavík. Vulkanická činnost sopky však podle islandských odborníků mírně klesá.
Sopka chrlila popel již čtvrtý den
Grímsvötn chrlí množství popela již čtvrtý den. Příznivé větry však ženou mrak pryč, ve vyšších vrstvách na severovýchod a v nižších na jih, takže hlavní islandská letiště obnovila v noci na úterý provoz, včetně nejvýznamnějšího letiště Keflavík poblíž hlavního města Reykjavíku. Zrušeno bylo jen několik letů do Británie, protože by vedly přes mrak popílku.
Islandští odborníci tvrdí, že aktivita Grímsvötnu už mírně polevuje, i když vizuálně není oproti předchozím dnům zřetelný rozdíl. Opírají se o výsledky radarového sledování sopečného chocholu, který prý už není tak vysoký jako v sobotu, kdy dosahoval 10 až 15 kilometrů. V úterý ráno to prý bylo už jen pět až sedm kilometrů a v poledne dokonce tři až pět.
"Chochol je nižší než v počátcích. Je to zřejmě spojený důsledek nižších emisí a silnějšího větru," řekla podle agentury AFP mluvčí islandského meteorologického úřadu Ólöf Baldursdóttirová. "Aktivita se snížila, erupce je zřetelně slabší než první den," dodala.
Na letištích vázly tisíce lidí
Ve Skotsku kvůli přerušené letecké dopravě uvízly tisíce pasažérů. Lety zastavily významné společnosti jako British Airways, KLM, Aer Lingus nebo easyJet. Letiště Glasgow a Edinburgh zastavila provoz již v noci, letiště Aberdeen a Inverness časně ráno. Mimo Skotsko ale zatím všechna ostatní letiště v Británii fungují normálně. Provoz na letištích v Glasgowě a Edinburghu by se podle britského ministra dopravy měl vrátit k normálu ve středu ráno.
Nízkonákladová společnost Ryanair uskutečnila testovací let nad částí Skotska, kde se předpokládala vysoká koncentrace popílku v ovzduší. Stroj se ale podle aerolinek s žádným sopečným mrakem nesetkal a následná inspekce neodhalila žádný popel na křídlech, na trupu, ani v motorech.
Hammond v úterý ráno také ujistil, že Británie nechystá plošný zákaz letů jako při loňské sopečné erupci na Islandu, ale zdůraznil, že cestující si budou muset zvyknout na častější problémy, protože sopky na Islandu přecházejí do období větší aktivity. Podle Hammonda aerolinky zatím ruší lety především z operačních důvodů, aby jejich letadla nezůstala případně zablokovaná na letištích zasažených sopečným popelem.
Zrušeno bylo na 500 letů
Evropská letecká služba Eurocontrol sdělila, že zatím bylo zrušeno kvůli sopečnému popílku asi 500 letů. Jde především o lety ze Skotska a z Irska a také do těchto destinací, a to i z evropského kontinentu. Také německá letiště Mnichov a Düsseldorf už zrušila lety do Edinburghu. Odpoledne zrušil let do této destinace i Frankfurt nad Mohanem.
Mrak popela se přiblížil k Německu a místní meteorologická služba předpokládá, že ve středu ráno bude muset být dočasně uzavřen vzdušný prostor nad severem země a později možná i v Berlíně. Rozhodnutí o možných uzávěrách ale ještě nepadlo.
Podle Reuters také zatím nejsou zprávy o možném uzavření dalších velkých letišť, jako je londýnský Heathrow. Letoví kontroloři ale očekávají, že zákazy by mohly ve středu vyhlásit Dánsko, Norsko a Švédsko.
Vulkanologové se domnívají, že Grímsvötn celkově nezpůsobí takové problémy v letecké dopravě jako loni sopka Eyjafjallajökul. Už jen proto, že složení popela je v současnosti jiné, částečky jsou hrubší a rychleji klesají k zemi.