Jsme centrem ruské špionáže a vláda s tím nic nedělá, stěžují si rakouské tajné služby

„Na toto zneužívání (zákona) jsme upozorňovali už dávno,“ uvedla Stephanie Krisperová, poslankyně liberální strany Neos, která se zasazuje o legislativní snahu kriminalizovat špionáž na rakouské půdě. „Ale v trestním zákoníku se nic nezměnilo, což má neblahé důsledky,“ dodala.

Jak uvádí FT, nárůst špionáže ve Vídni vyvolal odpor spojenců a zároveň podkopal postavení země mezi evropskými sousedy, kteří se o bezpečnost zajímají stále více.

Rakousko totiž již dlouhá desetiletí přivírá oči nad špionážními aktivitami na svém území, a to i přesto, že je sídlem několika významných mezinárodních organizací, jako je například Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), nebo několika různých agentur OSN.

Vysocí představitelé evropských zpravodajských služeb se na situaci v Rakousku nedívají zrovna pozitivně. Již nyní je také náš jižní soused vyřazen z mnoha zavedených dohod o sdílení zpravodajských informací na starém kontinentu, které jsou koordinovány prostřednictvím tzv. Bernského klubu. To je neoficiální síť evropských špionážních agentur pojmenovaných podle švýcarského hlavního města.

Konflikt na Ukrajině, který loni v únoru bezdůvodně rozpoutala Ruská federace, rakouský problém ještě umocnil. Od začátku plnohodnotné invaze jiné evropské země vyhostily ze svého území více než 400 ruských špionů vystupujících pod diplomatickým krytím, Rakousko však za více než 500 dní války vyhostilo pouze čtyři.

Podle jednoho vysoce postaveného představitele západních zpravodajských služeb má jenom ve Vídni akreditaci více než 180 ruských diplomatů. Je navíc „veřejným tajemstvím“, že minimálně třetina z nich využívá své diplomatické krytí ke zpravodajské činnosti.

Jak ale úředník uvedl, mnozí další v zemi působí nelegálně, a to kvůli „laxnímu policejnímu dohledu nad špionáží“.

„Je to opravdový Divoký západ,“ řekl k situaci v Rakousku jeden západní diplomat, kterého FT nejmenovaly. „Je až komické, kolik toho tady prochází,“ dodal.

Nejde však jen o Rusy. V Rakousku jsou ve vysokém počtu přítomni i čínští, íránští, izraelští a saúdští agenti. Jejich sledováním jsou pak podle listu pověřeni úředníci z USA, Velké Británie nebo úředníci dalších evropských zemí.

Rakouská opozice sice na problém opakovaně upozornila, místní vláda jej však upozadila a soustředí se na svoje čísla v průzkumech a na debatu o rakouské neutralitě.

Od doby, co opoziční strana Neos navrhla kriminalizovat špionáž „proti cizímu státu nebo mezinárodní organizaci“, totiž vláda dvakrát využila svoje postavení v parlamentu a pozastavila jakékoli hlasování o otázce špionáže v zemi.

V současné době vláda kriminalizaci špionáže odložila na dobu po letních prázdninách. Ke svému rozhodnutí uvedla, že před změnou zákona potřebuje více času na „konzultace mezi jednotlivými resorty“.

Podle Krisperové se to nebere dostatečně vážně. „Kdyby například Rusko špehovalo Německo, jednoho z našich nejbližších partnerů, na rakouském území, nemohli bychom s tím nic dělat, protože se to neděje ‚v neprospěch Rakouska‘,“ řekla Krisperová s odkazem na znění současného zákona.

„Vídeň je dokonalým centrem pro špionáž. Vždycky jím byla,“ řekl Gustav Gressel, bývalý rakouský vojenský důstojník a nynější vedoucí politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy.

„Pokud jste ruský důstojník a chcete v Německu provozovat informační zdroj, proč byste riskovali, že se s ním setkáte právě tam? Pozvěte toho člověka na lyžařskou dovolenou do Rakouska. Nebo na ples ve Vídni,“ uvedl sarkasticky Gressel. „V podstatě můžete rekrutovat zdroje a vynášet informace zcela bez problémů,“ dodal.

V rakouském hlavním městě podle západních zdrojů probíhá rozsáhlá operace ruské zpravodajské služby, pro kterou Moskva využívá střechy všech ruských diplomatických budov a areálů po celé Vídni.

Ty jsou totiž pokryty radary, kopulemi a podivnými „přístřešky“, z nichž některé byly postaveny teprve v posledních několika měsících. Odborníci na toto téma uvedli, že se v nich „téměř jistě“ nachází elektronická sledovací technika.

Podle Thomase Rieglera, rakouského politologa a historika zpravodajských služeb, je hlavní funkcí ruské rozvědky ve Vídni „shromažďování zpráv“, díky čemuž tuto operaci Rusko povýšilo na „nejdůležitější z celé evropské sítě“.

„Na střechách téměř všech ruských diplomatických komplexů jsou umístěny výkonné satelitní antény. Dokonce i na střeše kulturního střediska se jedna nachází,“ uvedl Riegler.

Představitelé rakouských zpravodajských služeb připustili, že tento problém v Rakousku existuje.

„Současná právní situace v Rakousku, konkrétně velmi omezené právní možnosti pro potírání špionáže a omezená trestnost takových trestných činů, vede k velmi vysokému počtu (agentů) zahraničních zpravodajských služeb a tajných služeb v naší zemi,“ uvedlo rakouské Generální ředitelství pro veřejnou bezpečnost (DSN) ve své loňské výroční zprávě.

Nedostatečného právního rámce lituje i ředitel této agentury, Omar Haijawi-Pirchner, který byl do funkce jmenován před dvěma lety s úkolem reformovat rakouské zpravodajské služby a vrátit je zpět do evropského rámce.

Haijawi-Pirchner v květnu řekl rakouským státním médiím, že DSN nemá téměř žádné odposlechové pravomoci a že zákon, který kriminalizuje špionáž proti jiným než rakouským cílům, „potřebuje úpravu“.

„V tuto chvíli je rakouská pozice v Evropě rozpačitá, ale vláda může vždycky říct, že žádný zákon neporušuje,“ uvedl ředitel DSN k nečinnosti rakouské vlády.