Článek
Jourovou, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost, na polských reformách znepokojuje mimo jiné to, že přinášejí extrémně široké možnosti disciplinárních trestů pro soudce, čímž podle ní ohrožují jejich nezávislost. "Už to není cílený zásah proti jednotlivým černým ovcím, jak ho znají i jiné členské země EU, ale plošné bombardování. Není to žádná reforma, je to zničení," míní.
"Ta takzvaná reforma v Polsku dospěla do velmi nebezpečné fáze, protože hrozí, že bude nezvratnou. Postihuje nyní všechny úrovně justičního systému," obává se Jourová. Připomíná, že EK v půlce ledna požádala Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil práci disciplinární komory nejvyššího polského soudu.
Jourová chystá zprávu o stavu právního státu v zemích EU
Kvůli reformě koncem ledna místopředsedkyně EK navštívila Varšavu, kde se setkala mimo jiné s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. "Mluvila jsem s ním, což je dobré, ale nenastal ještě žádný pozitivní vývoj. Vysvětlil mi, proč chce justici přebudovat, já jsem mu vysvětlila, jak porušuje právo EU," poznamenala k setkání Jourová, která je - pokud jde o možný kompromis z polské strany - podle svých slov realistická.
Plíživé maďarské změny
V Maďarsku jsou podle ní změny týkající se demokracie plíživější, ale širší. "Tam jsou postižena i média. Zažili jsme tam velké slučování mediálních domů, které píšou a vysílají, co vládě vyhovuje," upozornila. Už v prosinci Jourová mluvila o tom, že Maďarsko nerozptýlilo obavy týkající se dodržování základních hodnot Evropské unie. Vývoj v zemi označila za nebezpečný, protože se týká řady oblastí od justice po média.
V rozhovoru pro Der Spiegel také připomíná, že to není tak dlouho, co se Polsko a Maďarsko staly demokraciemi, a upozorňuje na slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že demokracie potřebuje 50 let nerušeného vývoje. "Nezapomínejme: Polsko a Maďarsko jsou mladé, křehké demokracie," poznamenala.
Státy EU podpořily hromadné spotřebitelské žaloby, které iniciovala Jourová
Jourová byla v rozhovoru dotazovaná i na Česko. Tam podle ní ale nedochází k žádnému systematickému útoku na právní stát, a proto to není případ pro ni.