Johnsonova vláda plánuje razantně omezit příliv levné pracovní síly z Evropy

Patelová už před několika dny listu The Sun on Sunday uvedla, že pokud jde o levnou, nekvalifikovanou práci, Británie v novém imigračním systému „zavře kohoutky“.

„Snížíme celkovou míru přistěhovalectví a přidělíme nejvyšší prioritu lidem s nejvíce dovednostmi a s nejlepším nadáním: vědcům, inženýrům, akademikům a dalším vysoce kvalifikovaným pracovníkům. (...) Nezavedeme obecný postup pro méně kvalifikované či pro dočasnou pracovní sílu,“ uvádí ministerstvo vnitra.

Zatím se na občany Evropské unie vztahují výhody plynoucí z unijního režimu volného pohybu osob. Ten chce ale vláda premiéra Borise Johnsona ukončit se začátkem příštího roku. V platnost by pak vstoupila nová pravidla, jejichž cílem je mimo jiné snížit počty ze současných 200 tisíc přistěhovalců, které země přijímá, na méně než sto tisíc lidí.

Bodový systém by se měl vztahovat bez rozdílu na všechny cizince, kteří by chtěli ve Velké Británii pracovat a žít, tedy i pro Čechy. Ti jezdí do Británie pracovat třeba do restaurací, hlídat děti nebo pracovat na farmách.

Zájemci o pracovní vízum budou muset nasbírat 70 bodů, přičemž 50 by získali při splnění tří nutných podmínek. Těmi jsou jistá úroveň znalosti angličtiny a nabídka práce od „schváleného sponzora“, přičemž tato nabídka musí odpovídat dovednostem daného jedince.

Dalších nejméně deset bodů by znamenal titul Ph.D. v oboru souvisejícím s pracovní nabídkou či přislíbený roční plat přesahující 23 040 liber (690 tisíc korun). Průměrná mzda v Británii loni činila 37 tisíc liber, zatímco medián byl těsně nad 30 tisíc librami.

Obavy ohledně dopadů vysoké míry imigrace byly jedním z klíčových témat kampaně před referendem z června 2016, které odstartovalo britský odchod z EU. Podle britského ministerstva vnitra byl dosud imigrační systém „pokřivený“ unijními pravidly a nepřinášel užitek celému Spojenému království.

Podnikatelé ovšem varovali vládu, že návrh je komplikovaný. Země by nemusela mít dostatek domácích pracovníků na pokrytí míst v zemědělství, pohostinství či péči o pacienty. Lídr Britské obchodní komory (BCC) Adam Marshall zase uvedl, že společnosti budou i v příštích letech „potřebovat přístup k zahraničním pracovníkům na všech úrovních odbornosti“.

„Absence postupu v případě dočasných, málo kvalifikovaných migrantů za pouhých deset měsíců bude pohromou pro sektor pohostinství,“ uvedla ředitelka organizace UK Hospitality, která zastupuje stovky společností provozujících hotely, restaurace a bary.

„Firmy vědí, že najímání přistěhovalců a investování do dovedností jejich zaměstnanců a nových technologií nepředstavují volbu ,buď, anebo‘. Obě věci jsou potřebné pro ekonomický pokrok,“ prohlásila šéfka Konfederace britského průmyslu (CBI) Carolyn Fairbairnová.