Článek
„Nemůžete nás zavřít do skříně, schovat klíč a doufat, že všechno přejde. Pokud má Spojené království dále pokračovat, tak to musí být se souhlasem všech,” řekla Sturgeonová.
O tom, zda má na vypsání referenda právo, se Britové se svými sousedy ze severu přou již několik let. Definitivně by to mohl rozseknout Nejvyšší civilní soud v Edinburghu, který na toto téma posledních dnech zasedá.
Malý plachý Johnson
Sturgeonová svoji kampaň za odtržení staví na „Zákonu o Skotsku” z roku 1998, který umožnil vznik samostatného parlamentu.
Podle paragrafu 30 tohoto zákona mohou poslanci skotského parlamentu provádět zákony v oblastech, které by za normálních okolností připadaly „výhradně” londýnským zákonodárcům.
Předseda britského kabinetu Johnson ale opakovaně odmítá plebiscit povolit. Připomíná, že se Skotové měli možnost pro nezávislost vyjádřit v roce 2014, tehdy ale většina samostatnost nechtěla. Podle dohody obou vlád mělo jít o „generační událost”, což znamená, že by další pokus mohl být nejdříve za 20 let.
„Bojí se demokracie,” myslí si o svém protějšku skotská premiérka. Johnsona přirovnala k „plaché šedé myšce malé” (skot. wee, sleekit, cowrin, tim'rous beastie) ze slavné básně skotského spisovatele Roberta Burnse.
Jakákoli změna integrity Spojeného království přísluší výhradně londýnské vládě. Pokud by výsledky referenda neuznala, musela by skotskou vládu hnát k soudu.
Podle zdrojů deníku Daily Telegraph je pravděpodobnější, že Johnson bude referendum ignorovat úplně. To by ale podle expertů mohlo v zemi způsobit bezprecedentní ústavní krizi.