Hlavní obsah

Johnson by mohl být novým šéfem NATO

Londýn

Jeho sídlem zatím zůstává Downing Street, ale od příštího roku by se mohl přesunout do Bruselu. Končící britský premiér Boris Johnson by se totiž mohl stát novým generálním tajemníkem NATO. Tuto funkci momentálně zastává Jens Stoltenberg, tomu ale mandát vyprší v září 2023 a očekává se, že už znovu kandidovat nebude.

Foto: Foto Reuters – Peter Nicholls

Boris Johnson oznamuje před Downing Street 10 svůj odchod z čela britské Konzervativní strany.

Článek

Johnson se podle britského The Telegraphu těší podpoře mnoha výše postavených konzervativců a ideu jeho kandidatury na šéfa NATO podporují také Ukrajinci.

Ti ho ocenili už nedávno přidělením čestného občanství města Oděsa, které si premiér vysloužil za podporu Ukrajiny během války s Ruskem.

Případní britští kandidáti jsou vůbec největšími favority na post generálního tajemníka NATO. Kromě Johnsona se hovoří také o další bývalé premiérce Therese Mayové či o ministru obrany Benu Wallaceovi.

Johnson se s parlamentem rozloučil hláškou z Terminátora

Koktejl

„Jakýkoli významný Brit by byl skvělou volbou. Pokud by o to měl opravdu Boris Johnson zájem, samozřejmě bych ho podpořil,“ prozradil například konzervativní poslanec Richard Drax.

„Lidé zřejmě budou v dalších letech hovořit o Johnsonově odkazu. Jedna věc je ale bez diskusí, a to jeho neochvějná podpora Ukrajiny vůči ruskému barbarství. Předpokládám, že v případě kandidatury by se mohl spolehnout na podporu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,“ řekl další člen konzervativců Mark Francois.

Johnson: Odcházím se vztyčenou hlavou

Zahraniční

Zelenskyj koneckonců Johnsona popsal jako „hrdinu“ a vyjádřil smutek, když se dozvěděl, že ve funkci britského premiéra skončí.

Vůdcovské schopnosti Johnsona ocenil mimo jiné ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko: „Zajistil vojenskou, ekonomickou i humanitární pomoc Ukrajině. Spojené království je jedním z našich nejdůležitějších spojenců a zavedlo smysluplné sankce vůči Rusku. Johnson by byl tou pravou osobou, která by měla nahradit Jense Stoltenberga.“

Hrozící veto Francie

Ohledně volby generálního tajemníka NATO neexistuje žádný formální proces. Členské státy NATO tradičně dosáhnou shody po diplomatických vyjednáváních. Proti zvolení Johnsona by ale mohl stát tentokráte silný hráč – Francie.

Johnsonovo sbohem přineslo Britům úlevu i zneklidnění

Evropa

„Každá země může použít právo veta. Myslíte si, že prezident Emmanuel Macron bude hlasovat pro Johnsona? Pro Brity to bude výzva. Musíte získat podporu Spojených států a Francie s tím musí souhlasit,“ řekl Telegraphu zdroj z britského ministerstva obrany.

Mezi Francií a Británií panují napjaté vztahy už od dob brexitu a komplikovaného vyjednávání o rybolovu, protože zhruba třetina úlovků francouzských rybářů pocházela z britských výsostných vod.

V roce 2021 pak olej do ohně přilila Austrálie, která odstoupila od několikamiliardové dohody s Francií o dodání ponorek a upřednostnila trilaterální dohodu se Spojenými státy a Británií. Vztek Francie vyústil dokonce v odvolání velvyslanců z Austrálie a USA. V diplomacii se takový krok dá nazvat jako bouchnutí dveřmi po hádce.

K volbě nového šéfa NATO mělo původně dojít už v září 2022, ale kvůli situaci na Ukrajině byla o rok odložena. Pokud by se Boris Johnson nakonec generálním tajemníkem stal, musel by se vzdát místa britského poslance.

Funkci britského premiéra bude Johnson zastávat do 6. září. Jeho nástupcem se stane jeden z dvojice Rishi Sunak a Liz Trussová.

Výběr článků

Načítám