Jobovka pro Scholze: Každý druhý Němec by bral předčasné volby

Naprostá většina respondentů má podle sondy INSA pro list Bild vlády plné zuby. Pouze 37 procent respondentů je pro to, aby spolkový kabinet sociální demokracie SPD, Zelených a liberální FDP pokračoval až do příštích voleb do Spolkového sněmu, vypsaných na září 2025. Pěti procentům je to jedno a stejný počet se nevyjádřil.

V týden starém trendu pro Bild am Sonntag dosáhly strany vládní koalice na slaboučkých 30 procent – nejméně od doby, kdy se chopily v prosinci 2021 řízení Spolkové republiky.

Ani ve vládním táboře není podpora jednoznačná. Většina příznivců SPD (78 procent) a Zelených (74 procent) sice jasně stojí za pokračováním, u FDP je ale situace napjatější: proti předčasnému rozpadu koalice se vyslovila jen nejtěsnější většina voličů stoupenců – 51 procent. Jinak řečeno: s tím, aby se Němci dostavili k urnám dříve než příští podzim, souhlasí 43 procent stoupenců FDP, což je zdaleka nejvyšší číslo mezi vládními stranami.

V koalici panuje obrovský a současně už únavný rozkol: i během letních prázdnin se hádá poté, co ministr financí Christian Lindner (FDP) znovu otevřel debatu o rozpočtu, protože se obává, že by rozpočet mohl být opět protiústavní – loni na rozpor se zákonem poukázal ústavní soud.

Kevin Kühnert, generální tajemník SPD, okamžitě vypálil a stěžoval si na ministrův „tragicky špatný styl“.

Neochabuje ani diskuse o nezvládnuté migraci.

Friedrich Merz, předseda křesťanské demokracie (CDU), nejsilnější opoziční strany, jež dlouhodobě vévodí všem průzkumům nálad veřejnosti, už spřádá plány pro případ koaliční katastrofy v zemských volbách na východě země.

Jak zjistil Bild, nechal své lidi v Domě Konrada Adenauera, sídle strany, během letních prázdnin usilovně pracovat na scénáři pro případ, že SPD při hlasování v Sasku a Durynsku (obojí 1. září) zcela zkolabuje.

Podle průzkumů v Sasku Scholzově partaji hrozí, že nedosáhne pětiprocentní hranice a do zemského parlamentu se už nedostane. Nyní se nedokáže vymanit z prachbídných šesti procent.

Podle propočtů CDU by takové fiasko mohlo způsobit, že Scholz oslabí natolik, že bude možná nucen vyvolat hlasování o důvěře ve Spolkovém sněmu. V případě jeho prohry pak může prezident Spolkový sněm rozpustit a nařídit nové volby v souladu se spolkovým volebním zákonem.

To by znamenalo celostátní hlasování před Vánocemi. Zákon stanoví, že v takovém případě může uplynout maximálně 90 dní, než se voliči rozhodnou.

Podle listu Die Welt sociální demokraté již koncem června zvažovali, zda by nebylo lepší nepopulární kabinet rozpustit a usilovat o předčasné volby. A pak případně jít do „krátké a ostré volební kampaně“ s nejpopulárnějším německým politikem, ministrem obrany Borisem Pistoriem, nikoli Scholzem.

Merz chce být na tuto eventualitu připraven. Protože Pistorius by pro něj byl těžším soupeřem než odměřený Scholz.