Ještě je to málo. Rusko nevidí důvod pro vyřazení Maďarska a Slovenska ze seznamu nikoli přátelských zemí

Vrcholní politici Slovenska i Maďarska dávají opakovaně najevo ochotu jednat s Ruskem a nemají ani problém do země, jejíž vojáci už skoro tři roky útočí na Ukrajinu, jezdit na návštěvy. Pro kremelský režim to ale není dost.

„Navzdory odhodlání těchto zemí zachovat řadu užitečných postupů ve strategicky důležitých odvětvích obchodních a ekonomických vztahů s Ruskem a jejich orientaci na udržování dvoustranného politického dialogu jsou Budapešť i Bratislava nuceny dodržovat blokovou disciplínu, včetně protiruských opatření, kvůli svému členství v EU a NATO,“ cituje TASS ruské ministerstvo.

Právě kvůli tomu proto ruská diplomacie nevidí důvod, proč by měla revidovat současný status obou zemí.

Slovenský premiér Robert Fico v poslední době nešetří ruskými narativy. Naposledy se nechal třeba slyšet, že Ukrajina nedostane pozvánku do NATO, přijde o třetinu území a že Rusko nikdy neodejde ani z Krymu. „Kdo nezná ruskou duši, tak ať zapomene, že ji dokáže porazit,“ uvedl.

Už dříve Fico uvedl, že se chystá jet příští rok do Moskvy na oslavy 80. výročí vítězství nad fašismem.

Slovenská vláda také odmítá vojenskou pomoc pro Ukrajinu, která je pro obránce klíčová.

Maďarsku pak nepomohlo ani to, že v Evropské unii v jednom kuse blokuje balíčky pro podporu Ukrajiny a řada maďarských europoslanců říká hlasité ne při přijímání různých rezolucí na podporu napadené země.

Maďarský premiér Viktor Orbán tyto postoje vysvětluje národními zájmy nebo snahou o nalezení míru. Hlásá, že chce být prostředníkem jednání mezi Moskvou, která dává nepokrytě najevo úmysl přivlastnit si přinejmenším část sousední země, a bránící se Ukrajinou.

Za mírovou cestu označil i návštěvu ruského vůdce Vladimira Putina v době, kdy Maďarsko předsedalo Radě EU, za což sklidil kritiku řady západních politiků.

Kritický je vůči těmto krokům také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jsme silná země, což jsme dokázali na bojišti během celé Putinovy agrese. Kdo jiný v Evropě má takovou zkušenost? Nikdo. Má Orbán takovou armádu? Ne. Jak bude tlačit na Putina? Vtipem, úsměvem? Ať si to nechá pro sebe,“ prohlásil Zelenskyj v úterý na kongresu místních a regionálních samospráv.

V rozhovoru pro Le Parisien navíc uvedl, že si nepřeje, aby za Ukrajinu hovořil kdokoli. „Trvám na tom, že žádný světový lídr nemá právo jednat s Putinem bez Ukrajiny. Nikomu jsme takový mandát nedali. Jsme oběť a bylo by nespravedlivé, kdyby všichni začali říkat, jak máme žít,“ uvedl.

Na ruském seznamu nikoli přátelských zemí figuruje i Česká republika. Ruský režim ji tam přidal v květnu 2021, v té době tam byly už jenom Spojené státy americké.

Rozhodl o tom po vyhoštění ruských diplomatů, k čemuž Česko přistoupilo po zjištění, že za výbuchy ve vojenském skladu ve Vrběticích v roce 2014 stála Moskva.

V březnu 2022, tedy pár týdnů po zahájení ruské agresivní války na Ukrajině, na tento seznam Ruská federace přidala také většinu zemí Evropské unie. Slovensko, společně s Dánskem, Řeckem a Slovinskem se na něj dostalo na konci července 2022. Maďarsko pak až v březnu 2023.