Článek
„Přijetí zákona (o pozastavení účasti) neznamená, že by Bělorusko odstoupilo od smlouvy. Budeme připraveni obnovit plnění CFE za předpokladu, že se k plnění vrátí členské státy NATO včetně těch u jeho hranice,“ uvedlo běloruské ministerstvo zahraničí v prohlášení.
Dodalo, že „pozastavení účasti Běloruska bylo vynuceným odvetným krokem zaměřeným na zajištění národní bezpečnosti kvůli rozbití stávajícího režimu kontroly konvenčních zbraní v Evropě a pokračující eskalaci vojenskopolitického napětí v regionu“.
Ministerstvo uvedlo podle TASS, že Minsk je pro kontrolu konvenčních zbraní a má zájem na jejím obnovení a je připraven obnovit dialog se všemi zainteresovanými zeměmi. Vyzdvihlo, že přes třicet let vždy všechna ustanovení CFE plnilo a snažilo se smlouvu přes všechny její nedostatky zachovat, protože „je jediným multilaterálním právně závazným nástrojem kontroly konvenčních zbraní na evropském kontinentu“.
Pozastavení běloruské účasti schválil běloruský parlament 17. dubna a Rada republiky 6. května. Prezident Lukašenko příslušný zákon podepsal 24. května, zveřejněno to bylo ve středu.
Odpověď na polský postup
I když si běloruské ministerstvo v textu stěžovalo, že členské státy NATO přestaly smlouvu dodržovat, jde zřejmě o reakci na letošní kroky Polska. Státy NATO se rozhodly loni začátkem listopadu pozastavit plnění závazků vyplývajících ze smlouvy v reakci na to, že Moskva od toho ustoupila v roce 2007 a vede válku na Ukrajině. Polská vláda to oznámila 7. listopadu.
Polský Sejm následně 7. března hlasoval pro pozastavení účasti v CFE, což vstoupilo v platnost 29. března t. r. Polská opoziční stran Právo a spravedlnost si stěžovala, že se rovnou nehlasovalo o odchodu Polska, na tom se však neshodli členské země aliance.
Ruský odchod od CFE
Rusko pozastavilo svou účast v CFE v roce 2007 na protest proti plánu USA vybudovat v Evropě protiraketový štít, což bylo v rozporu se smlouvou o omezení protiraketové obrany ABL. I když plán administrativy George Bushe zamítl Barack Obama, Rusko se k plnění požadavků smlouvy nevrátilo a po uvalení sankcí za anexi Krymu se z ní stáhlo v roce 2015.
I když Institut pro studium války odchod Běloruska dává do souvislosti se zvyšováním tlaku Ruska na Západ kvůli tomu, že poskytuje Ukrajině zbraně a chce ho od toho odradit, ze souslednosti kroků se dá vyvodit, že jde o reakci na postup sousedního Polska.
Rychlé vyjádření běloruského ministerstva zahraničí o ochotě se ke smlouvě vrátit spíše naznačuje, že jde o samostatné kroky Minsku a ne o koordinované úsilí spojenců Moskvy vyvinout tlak na Západ.
NATO ohlásilo pozastavení smlouvy o konvenčních silách v Evropě. Reaguje na krok Ruska
