Článek
Die Welt se chystá publikovat sedm stovek dopisů jednoho z nejobávanějších mužů nacistického režimu. Na zveřejnění se pracuje již od roku 2011, kdy se k vlastnictví historicky cenného materiálu přiznala izraelská režisérka Vanessa Lapaová. Sbírka obsahuje rovněž množství doposud nezveřejněných a neznámých fotografií, ale třeba i oblíbených receptů.
Soubor dokumentů, které jsou uloženy v trezoru v Tel Avivu, pochází z období od roku 1927 až 1945. Himmler je posílal převážně své ženě Margaretě.
Jedu do Osvětimi. Líbám. Tvůj Heini.
Sám sebe v nich stavěl do role spíše ostýchavého spolupachatele hromadného vraždění. „Bylo pro mě zajímavé zjištění, že Himmler nebyl jako Dr. Jekyll a pan Hyde. Měl v sobě oba dva. Byl to uzavřený člověk, ale i masový vrah, a to častokrát v tomtéž okamžiku. Například někdy psal ve smyslu: tak, teď jsem s dětmi oslavil narozeniny, a odpoledne musím jet do Osvětimi,” popsal prezident německého spolkového archivu Michael Hollmann.
Na výročí svatby zapomněl
V předvečer operace Barbarossa, tedy invaze do Sovětského Svazu, v červnu roku 1941, napsal: „Opět je tu válka. Věděl jsem to, spal jsem tak špatně.”
Jeho žena kromě jiného odepisovala: „V lednici je kaviár. Vezmi si ho s sebou.”
S Himmlerem korespondovala i jeho 12letá dcera Gurund. K invazi do Ruska uvedla: „Je strašné, že jdeme do války s Ruskem, koneckonců to byli naši spojenci. Rusko je tak velké. Bitva bude obtížná, pokud ji chceme vyhrát”.
Margarete Himmlerová (uprostřed) na snímku z roku 1946.
Himmler, který měl na starosti komplex koncentračních táborů v celé Evropě, napsal znovu Margaretě 7. července téhož roku. Omlouval se, že promeškal výročí svatby. „Je mi tak líto, že jsem poprvé propásl naše výročí. Pro SS je to velmi těžký boj.” Dopis byl odeslán z jeho rekreačního domu, který se v té době nacházel v Bavorsku.
O plynových komorách jí nepsal
Poslední dopis napsal pouhých pět dní před pádem Třetí Říše. Ani v něm není ani slovo, nejmenší zmínka o nesčetných zločinech, o pronásledování a vraždění zhruba šesti miliónů Židů v Evropě, píše Die Welt.
S návštěvami koncentračních táborů se ale netajil. V jednom z milostných dopisů adresovaných manželce dával na vědomí: „Jedu do Osvětimi. Líbám. Tvůj Heini.”
Pár ovšem vždy sdílel společnou nenávist k Židům. Dokonce ještě před válkou napsala v roce 1928 Marga, jak jí Heinrich s láskou oslovoval, svému muži: „Židovské stádo z vás má strach”. V dalším pak uvedla: „Žid vždy zůstane Židem.”
Pravost potvrzena
Pravost dokumentů byla potvrzena hned několika odborníky. „Není žádný důvod pochybovat o pravosti listin uložených v Tel Avivu,” řekl Die Welt Hollmann.
V trezoru se údajně nachází i soukromé informace z nejvyšších pater nacistického vedení. S ohledem na to, že Adolf Hitler a další špičky režimu jako Herman Göring a Joseph Goebbels po sobě nezanechali vůbec žádné osobní záznamy, se považují za velmi cenné.
Koncentrační tábor Osvětim
Němci ho původně zřídili pro polské politické vězně v roce 1940, rok po obsazení Polska. Tábor Auschwitz I. se nacházel v areálu bývalých kasáren.
Později, roku 1942, byl na druhé straně města vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a menší tábor Auschwitz III – Monowitz u blízké vesnice Monowice.
Odhaduje se, že v Osvětimi a Březince nacisté zavraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí, většinou Židů. Celkem bylo za války vyvražděno kolem šesti miliónů Židů.
Heinrich Himmler byl šéf gestapa, říšský vůdce a velitel zbraní SS, také ministr vnitra. Za své zločiny nebyl nikdy souzen. Spáchal totiž sebevraždu krátce po skončení 2.světové války.
