Článek
Vzorky odebrané na soutoku Ráby a Dunaje v györské župě ukázaly zvýšenou zásaditost vody, podle níž se zjišťuje míra kontaminace. Zdroj agentury AFP tvrdí, že naměřená zásaditost byla lehce nad normálem.
Na řece Marcal odborníci postavili práh, který má červený kal zadržet. Ministr vnitra Sándor Pintér tvrdí, že červený kal se podařilo neutralizovat a z ekologického hlediska nebude mít žádný negativní dopad.
Mošoňský Dunaj se od Dunaje odděluje v Rajce na severozápadě Maďarska poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem a zpět se do něj vlévá severovýchodně od Györu.
Mrtvá řeka
Z řeky Marcal kvůli úniku červeného kalu zmizel všechen život. "Ve středu dosáhla v řece Marcal hodnota pH dvanáctý stupeň, což je neslučitelné se životem jakýchkoli živočichů. Pokud se podaří snížit hodnotu pH pod stupeň 9, život v řekách Rába a Dunaj se podaří ochránit,“ uvedl šéf maďarských záchranářů Tibor Dobson.
„Je pozitivní, že na přítocích Dunaje v řekách Rába a Mošonský Dunaj jsme nezaznamenali žádný úhyn ryb. V měření úrovně pH budeme pokračovat,“ dodal Dobson.
Odborníci na čtyřech místech přidávají do vody sádru (sádrovec) a kyselinu octovou, aby hodnotu pH snížili.
Také Slovensko se obává znečištění Dunaje nedaleko Žitného ostrova, kde jsou největší zásoby pitné vody. „Zdroje pitné vody na Žitném ostrově jsou výše položeny, takže by neměly být ohroženy,“ řekl však televizi Markíza Martin Hojsík z Greenpeace Slovensko.
Obavy vyjádřilo také Chorvatsko, Srbsko a Bulharsko. Těmito zeměmi Dunaj rovněž protéká.
Obec zůstane opuštěná jako "věčné memento"
Odborníci připouští, že část obce Kolontár, kterou v pondělí nejvíc zasáhla vlna červeného kalu z nedaleké hliníkárny, bude asi neobyvatelná. Tuto možnost připustil také premiér Viktor Orbán, který ve čtvrtek navštívil zničenou obec. „Nevidím smysl obnovení zničené vesnice. Zůstane asi opuštěná a bude pravděpodobně ohrazena, jako věčné memento,“ uvedl Orbán.
Premiér po návštěvě zničené části obce konstatoval, že v ní se už nedá žít. „Nejedná se o přírodní katastrofu, ale o lidskou chybu,“ uvedl předseda vlády. Orbán slíbil obyvatelům, že příčiny katastrofy příslušné orgány vyšetří, viníci budou odhaleni a obyvatelé obce budou odškodněni.
Obyvatelé obce Kolontár, která leží v bezprostřední blízkosti odkalovací nádrže, už nechtějí dál žít v této oblasti. „Na dům jsem si vzal hypotéku a ručil jsem svým domem. Ať si banka klidně vezme můj dům, který je stejně neobyvatelný. Já už nebudu splácet ani forint a pokusím se začít někde jinde,“ uvedl Gábor Harasztos pro server nol.hu. Hypotéku na dům měl splácet ještě dvacet let.
Podobně se rozhodla většina z 850 obyvatelů zničené obce. „Kolontár je mrtvá vesnice. Nemá smysl dávat tady něco do pořádku,“ říká důchodce István Fuchs. „Co jsem z domu zachránil, se mi vešlo do jedné igelitové tašky. Jinak nemám nic,“ dodává se slzami v očích. Jeho sousedé přitakávají, že i kdyby se podařilo zničené domy vyčistit od červeného kalu, měli by obavy dál v těchto místech žít.
Odstraňování škod potrvá rok
Odstraňování škod potrvá nejméně rok a bude stát stovky miliónů korun. Ministr životního prostředí Zoltán Illés uvedl, že v celé zasažené oblasti bude muset být odtěžena několikacentimetrová vrstva půdy. Likvidace škod se pravděpodobně neobejde bez technické a finanční pomoci Evropské unie. „Ekologická katastrofa zasáhla až 40 kilometrů čtverečních. Bude potřeba velkého množství lidských zdrojů a techniky,“ dodal Illés.
Několik starších obyvatelů nejvíce postižené obce Kolontár je nadále nezvěstných. Úřady se obávají, že zahynuli pod nánosy bahna. Pátrací čety se brodí kalem a k hledání těl používají kovové pruty.
