Článek
Jde o navazující krok na deklaraci G7, v níž se na okraj summitu NATO ve Vilniusu nejvyšší představitelé USA, Kanady, Japonska, Británie, Německa, Francie a Itálie „politicky zavázali bránit Ukrajinu během stávající ruské ozbrojené agrese a zřejmě také v případě eventuální invaze budoucí“, píše agentura.
K deklaraci se připojilo i Česko
Podle Kyjeva se od té doby k deklaraci přidalo dalších dvanáct států včetně České republiky.
„Od vilniuského summitu uplynul jediný den a ke G7 se přidalo už šest dalších zemí. Je to Česko, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko a Švédsko,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už krátce po skončení summitu NATO.
„V současné době tento krok zvažuje ještě asi pět zemí,“ cituje nyní Unian Ihora Žovku, zástupce šéfa Zelenského kanceláře.
Jednání s USA modelem pro ostatní
Zmíněná deklarace je podkladem pro jednání o dvoustranných a vícestranných dohodách, které už by měly obsahovat konkrétní požadavky, projít legislativními procesy v každé ze zemí a být právně závazné.
„Je symbolické, že jsou to právě USA - náš největší strategický partner - s kým Ukrajina zahájila tento (vyjednávací) proces. Bude modelem i pro ostatní státy,“ prohlásil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu se má jednat v brzké době na úrovni diplomatů a bezpečnostních poradců v Saúdské Arábii. Česko má zastupovat náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Kyjev si od této schůzky slibuje, že na ní doladí znění desetibodového plánu tak, aby konkrétní formulace vyhovovaly jednotlivým státům.
„Nejsem schopný přesně říct, kolik zemí se zúčastní, protože potvrzení přicházejí i v této chvíli. Mohu ale s jistotou říci, že jich bude přes třicet,“ prohlásil Žovka. V Saúdské Arábii by podle něj mělo také padnout datum výsledného summitu - Kyjev doufá v to, že se uskuteční letos na podzim.