Jedenáct let po katastrofě u Smolenska neutichají spiklenecké teorie

Trup havarovaného Tupolevu Tu-154 stále leží na místě nehody na vojenském letišti Smolensk Severní. Polsko kvůli tomu opět podalo diplomatickou nótu. Před výročím také znovu zazněla ze strany polského vedení ničím nepodložená spekulace, že pád letadla způsobila bomba na palubě.

Stroj se zřítil při přistání. Experti při zkoumání trosek stroje nenašli žádnou technickou závadu. Za příčinu havárie se považuje chyba pilota, který přistával v mlze a neřídil se doporučeními řízení letového provozu.

Na vojenském letišti, kde tupolev havaroval, bylo povoleno přistávat při dohlednosti 1000 metrů, ten den ale byla dohlednost asi poloviční. Jiné letadlo, které mělo ve Smolensku přistát jen krátce před polským, bylo odkloněno do Moskvy.

Ruští dispečeři posádku vyzvali, aby přistála jinde, přistání mu však nezakázali.

Nabídku přistát jinde Poláci nepřijali, protože prezident Lech Kaczyński chtěl stihnout pietní akt za oběti 10 000 Poláků zavražděných v Katyni sovětskou tajnou policií NKVD v roce 1940. Pokud by přistál jinde, na akci by dorazil pozdě.

Podle některých zdrojů odletěl tupolev z Polska pozdě a delegace naléhala na piloty, aby přistáli přímo ve Smolensku

Bývalý premiér Donald Tusk před výročím zkritizoval předsedu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského, bratra zemřelého prezidenta, že je odpovědný za negativní dopady spikleneckých teorií, které se objevily po katastrofě.

Mluvčí PiS Anita Czerwińská na to reagovala slovy: „On nejlépe ví v hloubi svého srdce, že je politicky odpovědný za to, co se stalo ve Smolensku.“ Jaroslaw Kaczyński obvinil před šesti z pádu letadla tehdejší vládu premiéra Donalda Tuska. Ten dokonce čelil trestnímu oznámení ze strany tehdejšího ministra obrany Antoniho Macierewicze, že se spolčil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Už předtím byl Tusk předvolán k výslechu, že bývalé vedení polské tajné služby SKW spolupracovalo bez souhlasu premiéra při vyšetřování nehody s ruskou FSB.