Článek
Polská rodina Pasiecznových se do východoanglického města Great Yarmouth přestěhovala za prací před dvanácti lety. Nově příchozí se cítili vítáni a v klidu se usadili. Když Agnieszka porodila dceru, pojmenovala ji Diana po zesnulé britské princezně. Život byl dobrý – až do loňského léta.
Začalo to maličkostmi. "Tohle je Anglie, mluv anglicky," řekla jedna žena Agnieszce, když hovořila polsky se svými dětmi. "Vrať se do své země," uslyšela Diana ve škole.
A tak to jde posledních osmnáct měsíců - a nejen pro rodinu Pasiecznových a nikoli pouze v Great Yarmouth, kde téměř tři ze čtyř voličů hlasovali pro brexit, což byla takřka nejvyšší podpora v celé zemi.
Zády se obracejí i univerzity
Univerzity se vyhýbají přijímání profesorů ze Španělska či Nizozemska. Banky odpírají půjčky, vlastníci nemovitostí nezákonně požadují předložení britských pasů. Napříč zemí se lidé s rumunským, litevským či jiným přízvukem setkali s tím, že jim kdosi rozbil okna.
Britská vláda tomu účinně nebrání. Naopak. Od zahájení vyjednávání o brexitu používá kabinet premiérky Theresy Mayové 3,2 miliónu občanů EU žijících v Británii jako páku na Evropskou komisi, píše Der Spiegel.
Jsme svědky bezpočtu případů, kdy britské ministerstvo vnitra obtěžovalo bezúhonné občany EU či požadovalo jejich odchod, píše dále německý list. Resort vždy tvrdil, že šlo o politováníhodné "chyby". Tomu ale nevěří nikdo z dotčených ani Evropský parlament, který zahájil vyšetřování celé věci.
Nejistota roste každým dnem
"Mnozí z nás jsou velmi znepokojeni," říká německá odbornice na vzdělávání Maike Bohnová. Devětačtyřicetiletá žena se přestěhovala do Oxfordu na počátku 90. let, zamilovala se a zůstala. Je mluvčí iniciativy zastupující občany EU v Británii, která se nazývá the3million (tři milióny). Vznikla po odhlasování brexitu, když se ukázalo, že kdysi tak kosmopolitní království už není tak otevřené.
"Nejistota vzrůstá s každým dnem," míní Bohnová. A vypadá to, že jde o úmysl. Tón ve skutečnosti udává přímo Downing Street. Mayová ještě jako ministryně vnitra dala jasně najevo, že hodlá snížit čisté přistěhovalectví "pod 100 tisíc". Oznámila tehdy, že chce vytvořit "nepřátelské prostředí" pro nelegální imigranty. Šlo o stejnou rétoriku, kterou o tři roky později rozehráli obhájci brexitu.
Protiprávní deportace
Mnoho občanů EU, kteří chtějí mít jistotu, žádá od loňska o povolení k pobytu. Podle britské legislativy by vyřízení mělo být formalitou, pokud dotyční žijí v zemi více než pět let. V praxi to však vypadá jinak, jak se přesvědčila 45letá Polka Klaudia Orsková, která prochází byrokratickou odyseou a hrozí jí deportace.
Zejména východoevropské vlády si stěžují, že Británie stále více deportuje jejich občany v rozporu s unijním právem. Skoro se zdá, jako by ti, kdo slibovali, že vrátí Británii její někdejší sílu, společnost napustili jedem a ta otrava se teď šířila dál a dál, napsal Spiegel.
Kvůli nepřátelství vlády i většinové společnosti se mnozí občané EU sami k Británii otáčejí zády. Podle britských statistik loni opustilo Spojené království více než 120 tisíc občanů EU a tento trend pokračuje i letos.