Je to absurdní, ale jsou oblasti, kde se musí s Ruskem spolupracovat

Ruské vyhrožování jaderným útokem Konecký odsoudil, ale domnívá se, že Moskva tak daleko nezajde: „Jsem přesvědčený, že jaderná válka nehrozí. Mám pro to důvod opřený v historii - když se jaderné zbraně rozšířily na obě strany možného konfliktu, působily stabilizačně. Nepůsobí ale stabilizačně samy o sobě. Vyžaduje to určitou strukturu, komunikační kanály, které se dlouhodobě v mezinárodních vztazích nastavovaly. Pokud je rámec správně nastaven, je jejich použití aktéry vnímáno jako tak nevýhodné, že je nemyslitelné a de facto stanovuje limity chování.“

Vyhrožování jaderným úderem však považuje za nebezpečné: „Rusové jaderné zbraně zmiňují. Je to součást jejich strategie, jak podlomit naši vůli. Je to absolutně nezodpovědné. Rusové to používají v současné situaci právě proto, aby vyvolali paniku, obavy, ale pokud se na to člověk podívá z globálního hlediska, jsem přesvědčený, že jaderné zbraně působí jako stabilizační faktor kvůli tomu, že mámě ve světě nastavené procesy, které mají vést k jadernému odzbrojení.“

Riziko ale zvyšuje postupné opouštění odzbrojovacích smluv: „Odzbrojovací smlouvy a jejich mechanismy, které zvlášť v Evropě garantovaly předvídatelnost, byly vypovězeny z ruské strany. Je jasné, že odzbrojovací politika v této chvíli nemůže stát na prvním místě, ale jsem přesvědčený, že se musíme k mechanismům odzbrojovací politiky vrátit. Je potřeba vnímat, že se určité nástroje používají v určitý čas.“

Konecký připustil, že jsou i další oblasti, kde je nutné s Ruskem spolupracovat, především v boji s terorismem, i když to působí paradoxně: „To, co Rusko v tuto chvíli dělá, je v absolutním rozporu s tím, co evropská bezpečnost potřebuje a bude potřebovat. Zní proto naprosto absurdně, že jsme schopni s Ruskem spolupracovat na hrozbě, která musí být vnímána jako společná hrozba.“

„Útok Islámského státu v Moskvě je teroristický útok, který je potřeba odsoudit. Tečka. Nic takového prostě nemůže nikdo akceptovat a je potřeba najít efektivní řešení. To, že efektivní řešení vůči islamistickým extremistickým teroristickým skupinám nemáme, neznamená, že ho nehledáme. Je hledané na různých půdorysech i s Ruskem a Čínou. Další země se do spolupráce mohou zapojit ve strukturách OSN,“ řekl ředitel a dodal, že nejde jen o likvidaci teroristů.

„Není to jen o ozbrojených útocích vůči těmto skupinám,“ uvedl a dodal, je potřeba zabránit šíření jejich propagandy nebo jejich financování. „I když to vypadá zcela absurdně, jsou určité výzvy, které jsou globální, které jsou nadregionální a u nichž je v zájmu všech států, aby s nimi bojovaly,“ řekl Konecký.

Neznamená to podle něj, že by docházelo k výměnném obchodu typu „když vy nám pomůžete s Islámským státem, my změníme svůj přístup k Ukrajině“. Zdůraznil ale potřebu práce na základě společných zájmů. „Je to jeden z paradoxů a jedna ze složitostí komplexního bezpečnostního prostředí. Bohužel nemáme ten luxus, že bychom si byli schopni ty hrozby roztřídit na stole a vyřešit jednu, a až bude vyřešena, vyřešit druhou,“ míní Konecký.

Celý rozhovor vyjde v příštím týdnu.