Článek
Řekové podle mluvčího za posledních 24 hodin zamezili překročení hranice 4000 běžencům. Atény nápor na hranicích nedávají do souvislosti s vlnou uprchlíků, kterou vyvolaly boje severozápadní syrské provincii Idlib.
Turecko již poskytlo útočiště 3,5 milionu syrských uprchlíků a opakovaně hrozilo, že „otevře brány” do Evropy. Erdogan v sobotu během projevu v Istanbulu uvedl, že hranice překročilo už 18 000 lidí. Tomuto údaji však neodpovídá prohlášení řecké vlády, ani popis situace agenturami.
U řecko-tureckých hranic se hromadí migranti, Ankara přestává plnit dohodu s EU
Pomáháme, aby šli jinam
„Udělali jsme to zdarma, syrští uprchlíci už nás stáli dost, tak teď jim pomáháme, aby odešli jinam,” řekl reportérovi deníku El País člověk, který zařizoval cesty běženců na hranici a který si nepřál uvést své jméno.
„Udělali jsme to na žádost Syřana Mahdího, který nám v noci zavolal, když se dozvěděl, že se otevírá hranice. Řekl, že ho požádalo hodně Syřanů, kteří se chtějí dostat přes hranice,” dodal anonymní organizátor. Jen ze čtvrti Fatih v Istanbulu vyjela desítka autobusů s logem Türsab, podle jednoho z řidičů patří firmě Çelik Turizm.
Když zapadlo slunce, rozhořela se u hranic Turecka s Řeckem dvacítka ohňů. Některé přímo u přechodu Pazarkule/Kastanies. Asi stovka běženců tam uvázla, podpořeni Turky, aby šli dál, a odmítnuti Řeky. Ankara ve čtvrtek večer oznámila, že už nebude na základě dohody s EU z roku 2016 tak přísně střežit své hranice a bránit nelegální migraci do Řecka, Atény v reakci na to kontroly na hranicích zesílily, stejně jako to udělalo Bulharsko.
K hranici s Řeckem se vydaly stovky migrantů
„Yunan? Yunan? (Řecko? Řecko?),” ptá se turecký policista skupiny běženců u hranic. „Jen běžte, běžte dál, přechod je volný,” říká jim. Ale není, přejít se nedá. O několik metrů dál je drátěný plot, tři metry vysoký a zakončený ostnatým drátem, který tam postavilo Řecko v roce 2012, aby ochránilo hranici v místech, kde ji netvoří řekla Evros.
Ohně u hranice osvětlují siluety běženců, kteří se u nich snaží ohřát. Jsou to skoro všechno mladí muži - Syřané, Afghánci, též několik Íránců, ale jsou mezi nimi i rodiny s malými dětmi. Kolem nich prochází vojáci, ale nechají je tam, na rozdíl od předchozích týdnů, kdy je z oblasti označované za bezpečnostní pásmo vyháněli.
Uprchlíci čekají, až přijde noc. „Tenhle plot? To nic není, když půjdeme všichni najednou, nemůžou nás zastavit,” říká mladý Afghánec, který do Turecka utekl před osmi lety, když mu bylo sotva 12 let. Přežíval tam na ulici v Istanbulu ze špatně placených příležitostních prací, dokud nedospěl. „V roce 2015 jsem nevěřil, že zavřou hranici, takže jsem tehdy propásl příležitost odejít do Evropy. Teď se nám to podaří,” řekl odhodlaně. „Někdo říkal, že bychom třeba mohli nůžkami prostříhat díru v plotě,” dodal s nadějí v hlase.
Během dne dorazily na hranici stovky běženců. Někteří se pokusili přejít přes řeku Evros. Turecké televize celý den vysílaly záběry z pozemní hranice i z pobřeží se čluny plnými migrantů, kteří za bílého dne odplouvali z Turecka směrem k řeckým ostrovům v Egejském moři.
Ale ty, co se pokusili dostat na řeckou stranu hranice, zastavili řečtí policisté slzným plynem i výstřely do vzduchu. Atény v pátek všechny přechody mezi Řeckem a Tureckem dočasně zcela uzavřely, a to i pro transport zboží i pro přechod evropských občanů.
„Neříkali, že otevírají hranice? Tak proč nemůžeme přejít? Proč říkají, že otevřou hranice, když to nedohodli s druhou stranou,” stěžují si dva Íránci u hraničního plotu. Cítí se jako šachoví pěšci v politické hře mezi vládami. „Tohle přece není spravedlivé,” posteskl si Íránec.
„Chceš vodu? Voda je všechno, co jsem si vzal s sebou, ostatní věci jsem nechal v Istanbulu,” říká jeden z Íránců a přikládá dřevo do ohně. „Chtěl bych žít lepší život konečně v klidné zemi. Všude u nás v regionu je válka, v Sýrii, v Afghánistánu. A pro ostatní země je to jako hra, prodávají zbraně, dohadují se, jednou je to tak, pak zas jinak,” postěžoval si Íránec.
„Ale tohle nebude trvat věčně,” říká uprchlík. „Asi to nebude dnes, ani zítra, ale tenhle kouř jednou skončí v očích lidí v Německu, Anglii a dalších evropských zemí,” dodal s očima slzícíma od kouře z ohňů u turecko-řecké hranice.