Jaké dáme Rusku záruky? Macron vyzval Západ k přípravám na jednání o míru

„Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je – jak Putin vždy říkal – strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také se musíme zabývat rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron v rozhovoru se stanicí TF1 natočeném při jeho návštěvě ve Spojených státech. V sobotu o tom informovala agentura Reuters.

„To bude jedním z témat při jednání o míru, takže se musíme připravit na to, co jsme ochotni udělat, jak ochráníme naše spojence a členské státy a jak poskytneme Rusku záruky, až se vrátí k jednacímu stolu,“ dodal.

Macron už ve čtvrtek oznámil, že v „následujících dnech“ bude s Putinem hovořit. „Budu s ním nadále mluvit, protože se neustále snažíme předejít další eskalaci. Budu chtít mluvit například o bezpečnosti (ukrajinských) jaderných elektráren,“ řekl francouzský prezident.

Rusko a Ukrajina musí podle něj najít cestu k jednacímu stolu. „Ve správnou chvíli a za podmínek, které si určí Ukrajinci, jim pomůžeme zajistit mír,“ řekl Macron.

Biden naopak ve čtvrtek po jednání s Macronem novinářům řekl, že nemá v plánu Putina kontaktovat. „Nemám nyní žádné plány ho kontaktovat. Jsem připraven (s Putinem) jednat, pokud dá najevo úmysl ukončit válku. To zatím neudělal. Až se tak stane, po poradě s našimi partnery v NATO se s ním rád sejdu a pobavím se s ním,“ řekl Biden.

S Putinem si v pátek volal německý kancléř Olaf Scholz. Putin mu řekl, že ruské jednání o míru s Ukrajinou narušuje západní podpora Kyjeva. Scholz dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské invazní síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajina také dříve uvedla, že nechce jednat s Putinem, ale až s jeho nástupcem.

Přímá jednání ukrajinské a ruské delegace se uskutečnila naposledy na konci března a neměla žádný výsledek. K jednání a dialogu vyzvaly i další světové mocnosti včetně Číny, Indie nebo Turecka.

Několik týdnů před ruskou invazí na Ukrajinu, 8. února, řekl Putin Macronovi, že Rusko má vůči Západu tři základní bezpečnostní požadavky: žádné další rozšiřování NATO, žádné rozmisťování raket poblíž ruských hranic a zmenšení rozsahu vojenské infrastruktury NATO v Evropě na úroveň před rokem 1997. USA tehdy ruské požadavky označily za nepřijatelné.

Česko spolu s Polskem a Maďarskem vstoupilo do Severoatlantické aliance až v roce 1999. Nyní se o členství v Alianci uchází Finsko a Švédsko, zatím jim chybí souhlas Turecka a Maďarska.