Článek
Moskva podle Gruška aktualizuje svou jadernou doktrínu, aby vyslala signál, že si její odpůrci nemají dělat iluze o „připravenosti zajistit bezpečnost Ruské federaci všemi dostupnými prostředky“.
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters mění doktrínu tak, aby dala Moskvě o něco nižší práh pro použití nukleárních zbraní v odvetě za útok konvenčními zbraněmi. Šéf Kremlu tak reaguje na západní, a především americké úvahy umožnit Ukrajincům, aby dodaným zbraněmi mohli zasáhnout cíle v hloubi Ruska.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško
Putin v polovině září řekl, že takový krok by znamenal „přímé zapojení zemí NATO, Spojených států a evropských zemí do války na Ukrajině“, připomněla agentura.
Gruško, který má na ministerstvu na starosti vztahy s Evropou a NATO, uvedl, že Moskva také bere v úvahu fakt, že „Severoatlantická aliance se ve své strategii vydala cestou zvýšení role jaderných zbraní“.
Putin se bojí použít jaderné zbraně, miluje styl svého života, řekl Zelenskyj
Zdůraznil ale, že komunikační linky mezi Ruskem, USA a NATO zůstávají i nadále v provozu. „Je to ale jen pro nouzové situace, nikoli na hledání způsobů, jak snížit napětí ve vzájemných vztazích,“ sdělil.
„Horké lince“ je přes šedesát
„Horká linka“ mezi Moskvou a Washingtonem byla zprovozněna poprvé v roce 1963 po kubánské raketové krizi z roku 1962. Dostala za úkol umožnit přímou komunikaci mezi americkými a ruskými vůdci, a předejít tak nedorozuměním. Nyní představuje zabezpečený počítačový komunikační systém.
Americko-ruská linka byla použita během drtivé většiny velkých krizí, jako byla šestidenní válka v roce 1967, sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979, útoky z 11. září 2001 či situace po americké invazi do Iráku v roce 2003.
Existují také „horké linky“ mezi Pentagonem a ruským ministerstvem obrany, které byly vytvořeny během studené války s cílem snížit riziko jaderné války.
Bělousov volal Austina
Poté, co Putin v únoru 2022 zahájil vpád na Ukrajinu, byla mezi ruskou a americkou armádou vytvořena další, takzvaná „dekonfliktní“ linka, aby se zabránilo eskalaci ruské invaze v americko-ruskou válku.
Ruský ministr obrany Andrej Bělousov v červenci jejím prostřednictvím podle Reuters kontaktoval šéfa Pentagonu Lloyda Austina ohledně podezření na ukrajinský záměr zaútočit na Rusko. Moskva tehdy věřila, že plán má požehnání Spojených států.
Existuje také „horká linka“ Rusko–NATO, která s cílem omezit nedorozumění v krizových situacích vznikla v roce 2013.
Jaderný analytik varuje: Putin to myslí vážně a má skoro dva tisíce atomovek
