Izolace v praxi, Slovensko a Maďarsko nepozvali na telekonferenci o Ukrajině

Slovenskému Denníku N to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. „Francouzi se poučili,“ uvedl zdroj v souvislosti s neúčastí slovenských zástupců.

Telekonference ministrů byla totiž pokračováním pařížského summitu, který 26. února zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

Slovenský premiér Robert Fico (Směr) před tímto setkáním svolal Bezpečnostní radu státu, aby „zabránil přímé účasti slovenských vojáků ve válce na Ukrajině“.

Podle francouzské stanice TF1 se telekonference zúčastnili zástupci osmadvaceti zemí. „Máme tu kolektivní šok a pocit naléhavosti, že musíme Ukrajině pomáhat víc, lépe a jinak,“ cituje stanice TF1 zdroj z francouzské diplomacie.

Telekonferenci předcházela jednání Macrona s francouzskými politiky, včetně jeho předchůdců Françoise Hollanda a Nicolase Sarkozyho.

„Takovýto postup je vzácný, je to znamení, že situace je vážná,“ konstatoval deník Le Monde. Podle deníku chtěl Macron přesvědčit francouzské politiky, že nedostatečná pomoc Kyjevu by se rovnala kapitulaci před Vladimirem Putinem.

Po pařížském summitu z konce února musel francouzský prezident vysvětlovat Ficova slova a potvrdil, že v současnosti neexistuje „žádný konsenzus o vyslání pozemních jednotek“ na Ukrajinu. Dodal však, že „nic by nemělo být vyloučené“.

Pařížský summit měl být neformálním setkáním lídrů evropských zemí ohledně dalšího společného postupu a vojáci na Ukrajině měli být jen jednou z možností, o nichž měli politici mluvit.

„Novináři později zjistili, že jako první s návrhem mluvit o možnosti vyslat pozemní jednotky na Ukrajinu přišel právě Emmanuel Macron,“ uvedl Denník N.

Pro svou neochotu pomáhat Ukrajině vojensky nedostal pozvánku na pařížský summit maďarský premiér Viktor Orbán. Bývalý ministr obrany Jaroslav Naď tvrdí, že původně neměl být pozván ani Fico.

„Slovenská republika nebyla do Paříže pozvána. Fico se házel o zem a diplomatickou cestou žádal, aby tam pozvaný byl. Jiné země to věděly již dříve předem a bez Slovenské republiky koordinovaly své postoje,“ uvedl Naď.

Před odletem na pařížský summit Fico svolal Bezpečnostní radu státu a tvrdil, že „zabrání vyslání slovenských vojáků na Ukrajinu, i kdyby ho to mělo stát funkci premiéra“. Případné vyslání vojáků do zahraničí přitom musí odhlasovat parlament na žádost vlády.

Fico v předvolební kampani řekl, že pokud se dostane k moci, zastaví vojenskou pomoc Ukrajině, a použil slova, že „nepošle na Ukrajinu ani náboj“.

Po nástupu po loňských předčasných volbách Ficova vláda opravdu vojenskou pomoc zastavila, ale umožnila komerční dodávky zbraní na Ukrajinu.

Fico u příležitosti druhého výročí útoku Ruska na Ukrajinu řekl, že strategie Západu na Ukrajině selhala.

Podle předsedy slovenské vlády válka začala už v roce 2014 „řáděním ukrajinských neonacistů“, obvinil Evropskou unii, že na Ukrajině podporuje vzájemné zabíjení Slovanů a falešně démonizuje ruského prezidenta Vladimira Putina.

Případný vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance označil za „dobrý základ pro začátek třetí světové války“ a vyjádřil odhodlání blokovat vstup Ukrajiny do NATO.

Ministr zahraničí Juraj Blanár (Směr) se minulou sobotu setkal s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem.

Na změnu slovenské politiky vůči Ukrajině reagovala česká vláda zrušením společného jednání vlád České republiky a Slovenska, které bylo naplánováno na přelom dubna a května.

Společná jednání vlád obou zemí byla symbolem nadstandardních vztahů dvou sousedních zemí.