Hlavní obsah

Italský plán na přesun uprchlíků do Albánie budí vášně, opozice mluví o evropském Guantánamu

Řím

Pondělní podpis memoranda mezi Římem a Tiranou o přesouvání části běženců zachycených italskými loděmi na území Albánie vyvolal překvapení v Bruselu a odmítání ze strany lidskoprávních skupin i opozičních stran v obou zemích. Řada detailů včetně osudu neúspěšných žadatelů o azyl zůstává nejasná.

Foto: Roberto Monaldo, ČTK/AP

Premiéři Albánie a Itálie Edi Rama a Giorgia Meloniová po podpisu dohody o relokaci běženců v Římě

Článek

„Bude to jakési italské Guantánamo stojící mimo mezinárodní standardy, mimo jakoukoli kontrolu, s tisícovkami lidí pod zámkem na neomezenou dobu,“ tak charakterizoval podle listu Politico generální sekretář italské středolevé strany Piú Europa (v překladu Více Evropy) Riccardo Magi pondělní memorandum podepsané mezi šéfy albánské a italské vlády ohledně relokace běženců.

Italský europoslanec, člen opoziční Demokratické strany Brando Benifei řekl, že jde o „špatnou dohodu, která nic neřeší“, a oznámil, že jeho strana podává podnět Evropské komisi k prošetření.

Vzrušení nastalo i v Albánii, podle opozice jde o „blesk z čistého nebe“. „Nebyla k tomu žádná diskuse v parlamentu, žádné veřejné slyšení, nejsou známé podrobnosti,“ podělil se o své výhrady se serverem Euractiv Belind Kellici z předsednictva albánské opoziční Demokratické strany.

Podstatou dohody je, že by (převážně afričtí) běženci zachycení v mezinárodních vodách Středozemního moře loděmi italského námořnictva či pobřežní stráže mohli být transportováni do dvou přijímacích center na pobřeží Albánie. Tam by posléze proběhly vstupní identifikační formality i azylové řízení.

Podle memoranda, které v pondělí podepsali albánský premiér Edi Rama a předsedkyně italské vlády Giorgia Meloniová, by systém měl začít fungovat na jaře 2024. Dohoda se nevztahuje na běžence zachycené loděmi nevládních organizací a netýká se nezletilých osob či těhotných žen.

V dohodě zůstává mnoho neznámých

Překvapivé reakce vyvolala zpráva o albánsko-italské dohodě v Bruselu. Mluvčí Evropské komise (EK) sice připustil, že Komise „byla informována“, ovšem s tím, že EK „očekává podrobnější informace, aby věc mohla být vyhodnocena“.

To jsme tu ještě neměli. Na italský ostrov s šesti tisíci obyvateli připlulo za jeden den pět tisíc migrantů

Evropa

Podle EK musí jakákoli dohoda respektovat evropské a mezinárodní právo. Evropské právo v otázkách migrace přiznává každému běženci, který vstoupil na půdu EU nebo připlul do výsostných vod členského státu, právo na azylovou proceduru v EU. Běženci zachycení v mezinárodních vodách (což má být případ čerstvé albánsko-italské dohody) nesmí být přemísťováni „do lokalit, kde by se mohli ocitnout v nebezpečí“. Albánie není členem Evropské unie.

Daleko tvrdší reakce přišly od lidskoprávních organizací. Giulia Spagnaová, regionální šéfka humanitární organizace Danish Refugee Council podle listu The Guardian upozornila, že „jde o průhledný pokus zbavit se problému s migrací jeho přesunem vně hranic EU výměnou za peníze (…) Přináší to pro migranty mnoho rizik včetně porušování základních lidských práv, není jasné, co se bude dít v případě odepření azylu a tak dále“.

Foto: Yara Nardi, Reuters

Afričtí běženci na italském ostrově Lampedusa

Od začátku roku 2023 registrují italské úřady asi 145 tisíc lidí, kteří přes Středozemní moře připluli k italským břehům. Za celý rok 2022 to bylo „jen“ 85 tisíc osob. Převážně se jedná o uprchlíky ze států severní a západní Afriky, jako je Guinea, Pobřeží slonoviny, Egypt či Tunisko.

Britský „plán Rwanda“ je u ledu

Dohoda mezi Albánií a Itálií přichází krátce poté, co zkrachovaly pokusy o podobná ujednání mezi EU na jedné straně a některou ze zemí severní Afriky na straně druhé. Naposledy bylo téma rozjednáno s Tuniskem, které však v červnu – i přes velkorysou finanční nabídku ze strany Evropské unie – dohodu o „procesování“ běženců na svém území odmítlo.

V nedávné minulosti jistým způsobem fungovala dohoda mezi EU a Tureckem, na jejímž základě Ankara na svém území hostila (či trpěla) velké množství uprchlíků ze syrské občanské války, kteří by jinak mířili do Evropy. Na tureckém území těchto lidí podle různých odhadů pobývají až 4 miliony. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ovšem několikrát pokusil využít uprchlickou kartu k vydírání EU, když se chtěl domoci politických ústupků či navýšení finančního plnění.

Čerstvě se ocitl u ledu plán vlády Spojeného království, na jehož základě chtěl Londýn „vracet“ neúspěšné žadatele o azyl do africké Rwandy. Odvolací soud totiž v červnu 2023 zvrátil rozhodnutí nižší instance s tím, že Rwanda není tzv. bezpečnou zemí, a do Afriky proto neodletělo ani jedno letadlo s běženci. Kauza je nyní u britského Nejvyššího soudu, rozhodnutí se čeká v řádu měsíců.

Britský plán na deportaci migrantů do Rwandy má trhlinu. Odřekla ho další aerolinka

Zahraniční

Výběr článků

Načítám