Článek
Poláci byli zaměstnáváni především v zemědělství v provincii Foggia na jihu Itálie. Ubytováni byli v táborech, které střežili ozbrojení strážci. Za každý pokus o útěk následovaly přísné tělesné tresty. Italská policie také zjistila případy nucené prostituce, znásilnění a bití u těch, kdo si v táborech stěžovali na neúnosné pracovní i ubytovací podmínky.
"Několik dělníků spáchalo sebevraždu," zdůraznil polský policejní ředitel Marek Bienkowski, který upřesnil, že naverbovaní sezónní dělníci museli převáděčům uhradit už v Polsku nejen cestovní náklady, ale také jednorázový poplatek za získání práce v Itálii, a to ve výši 225 eur, tedy v přepočtu více než šest tisíc korun. Místo slibovaných pěti až šesti eur za hodinu nádeníci dostávali pouhé euro. Museli přitom platit nehorázné částky za ubytování i jídlo.
Na úděsnou situaci nádeníků upozornily rodiny, které zůstaly v Polsku, a posléze polští činitelé v Itálii.
Policie zatím vyslechla tři stovky osob, sedm set jich ještě bude vypovídat. Vyšetřovatelé zjistili, že ubytovací tábory vedlo šest velitelů: tři Poláci, dva Ukrajinci a jeden Alžířan, kteří se nechali podle Bienkowského oslovovat "kápo".