Článek
„Ženy, které přicházejí na pohotovost, často ani nevědí, jak by měly pojmenovat to, co se jim stalo. Obvykle ani neřeknou, že byly napadeny,” sdělila na vernisáži chiruržka Maria Grazia Vantadoriová, která je v nemocnici kontaktní osobou pro týrané ženy. „Jejich těla, jejich zranění ale mluví za ně a vypráví příběh o spirále každodenních hrůz,” dodala.
Nemocnice San Carlo výstavu v atriu připravila u příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách, který připadá na pondělí. Vybrala proto rentgenové snímky pěti pacientek, které v nemocnici skončily po napadení v domácím prostředí.
O problému domácího násilí se začalo v Itálii ve začalo otevřeně mluvit až v posledních letech. Silná patriarchální tradice totiž dlouhá desetiletí utvářela nejen rodinný život, ale i legislativu. Trestní zákoník například ještě v druhé polovině 20. století dovoloval ukládat velice nízké tresty mužům, kteří zavraždili ženu ze žárlivosti. Do roku 1981 zákon ukládal mírnost i vůči mužům, kteří připravili ženu o život kvůli rodinné cti.