Itálie řeší dilema: Jak vycouvat z Hedvábné stezky a nenaštvat Čínu

„Bylo to nepromyšlené, příšerné rozhodnutí.“ Těmito slovy zhodnotil podle agentury Reuters italský ministr obrany Guido Crosetto připojení Itálie k projektu Nové hedvábné stezky (též nazývaného Pás a stezka, BRI) před čtyřmi roky. A dodal, že z pozice Itálie nyní nejde o nic jiného než jak projekt opustit, a přitom si Čínu příliš nepohněvat.

Itálie je jedinou velkou západní ekonomikou, která se k Nové hedvábné stezce připojila. Když to v roce 2019 tehdejší populistická vláda premiéra Giuseppe Conteho oznámila, vyvolalo to velké překvapení i znepokojení. Západní země totiž podezřívají čínský komunistický režim, že se skrze projekt BRI - zahájený čínskou komunistickou vládou v roce 2013 a oficiálně představený jako globální podpora ekonomického růstu a vzájemného propojení světových regionů - snaží ekonomicky si připoutat hospodářsky slabší země a vyvážet do světa svoji ideologii.

Ministr Crosetto, který je zakládajícím členem aktuálně nejsilnější politické strany, krajně pravicových Bratrů Itálie (FdI), a v minulosti se věnoval i byznysu, se při argumentaci pro opuštění Nové hedvábné stezky omezil na ekonomické důvody. Listu Corriere della Sera řekl, že Itálii dosud členství v BRI nic nepřineslo. „Vyváželi jsme do Číny dřív hodně pomerančů (…) Výsledek je, že oni teď vyváží k nám třikrát víc,“ zmínil jako příklad.

Za pravdu ministrovi dávají i čísla publikovaná Italskou obchodní agenturou ITA. Podle nich od roku 2019 narostl vývoz čínského zboží do Itálie více než o polovinu - v opačném směru je ale nárůst jen poloviční.

Posun v obchodních vztazích s Čínou začal v Itálii již v první polovině roku, kdy premiérka Giorgia Meloniová řekla, že „dobré vztahy s Čínou jsou možné i bez členství v Nové hedvábné stezce“. Je současně zjevné, že italští politici jsou ve svých prohlášeních opatrní, aby Pekingu nezavdali záminku k odvetě. Itálie dováží z Číny zejména velké objemy elektronického zboží včetně počítačů.

K účasti na Nové hedvábné stezce se připojila většina zemí střední a východní Evropy včetně Česka. Za projekt během svého mandátu výrazně lobboval i český prezident Miloš Zeman, podle kterého mělo jít o „skvělou iniciativu“ podporující vzájemný obchod.

Zemanem předvídané masivní investice čínských firem v Česku a z toho plynoucí ekonomický prospěch se však nekonaly a příliv čínských turistů ukončila pandemie koronaviru. Zanikla i přímá letecká spojení z Prahy do několika čínských měst. Od nástupu současné vlády vedené premiérem Petrem Fialou (ODS) se navíc vzhledem ke vstřícné české pozici vůči Tchaj-wanu politické vztahy mezi Prahou a Pekingem citelně zhoršily.