Článek
Hvalur na stodenní velrybářskou sezonu, která začíná 10. června, připravuje dvě své lodě, uvedl její ředitel Kristján Loftsson. Kvóta na letošní rok činí 161 kusů, loni to bylo 150. Z loňské kvóty, kterou firma nevyužila, může společnost Hvalur vyčerpat dvacet procent, takže může letos ulovit až 191 velryb. V roce 2015 ulovila společnost 155 myšoků.
Velrybí maso společnost prodává do Japonska, nyní jej chce využít i ve farmaceutickém výzkumu. V posledních dvou letech nelovila plejtváky myšoky kvůli problémům s odbytem na japonském trhu.
Podle Loftssona společnost Hvalur v současnosti spolupracuje s japonskými úřady na tom, aby splnila všechny předpisy, které země pro dovoz syrového masa stanovuje, a vyhnula se tak problémům z uplynulých dvou let.
Maso půjde i na výrobu léků
Ne všechno maso poputuje ale do Japonska. Podle agentury AFP hodlá Hvalur spolupracovat i s výzkumníky jedné z islandských univerzit na vývoji léčiv z velrybího masa. Pomáhat by mělo především k boji s nedostatkem železa, který se podle Světové zdravotnické organizace týká asi 30 procent světové populace.
Proti obnovení lovu velryb se ohradila řada ekologických organizací. „Jsem velmi zklamaný,” řekl islandský zástupce Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW) Sigursteinn Másson. Velrybářství podle něj nemá v moderní společnosti místo. Podle průzkumu IFAW zveřejněném loni na podzim souhlasí s lovem velryb jen 35,4 procenta Islanďanů, v roce 2016 to bylo ještě 42 procent.
Lov velryb pro komerční účely je ve světě zakázán Mezinárodní velrybářskou komisí (IWC) od roku 1986. Island, který obnovil komerční lov velryb v roce 2006, a Norsko jsou jediné dvě země, které zákaz nerespektují a nadále velryby loví.
Výjimku ze zákazu dostalo Japonsko, které smí každoročně zabít několik stovek velryb pro „vědecké účely”. Kritici poukazují na to, že maso usmrcených zvířat skončí na stolech japonských labužníků.
Výjimku z moratoria mají původní obyvatelé Grónska či Aljašky a kanadštzí Inuité, pro které představuje lov velryb tradiční způsob obživy.
Plejtvák myšok je druhým největším druhem velryby po plejtváku obrovském (Balaenoptera musculus). Na seznamu ohrožených druhů je od roku 1996. Poslední odhady o počtu jedinců plejtváka myšoka v severním Atlantiku pochází z roku 2000 a podle AFP hovoří o zhruba 53 000 jedincích tohoto mořského savce.