Článek
Poslední velkou erupcí o sobě dal vulkán Askja vědět v březnu roku 1875, kdy sopečný prach zasypal Skandinávii, a dokonce i střední Evropu. Poslední a o poznání slabší erupce pak byla zaznamenána v roce 1961.
Současná série zemětřesení začala podložím sopky Askja otřásat 6. listopadu. Jejich počet i intenzita se od té doby stupňují. Nejsilnější z nich dosáhlo intenzity 3,4 stupně Richterovy škály.
Právě častá zemětřesení v okolí byla přitom předehrou masivní erupce v roce 1875. Sopka ležící na litosférickém rozhraní Severoamerické a Euroasijské desky předtím spala 400 let.
Od roku 2012 je také zaznamenán úbytek ledu v jezeře Öskjuvatn. Panují obavy, že postupné zvyšování teploty může souviset se stoupáním magmatu k povrchu.
V případě, že se sopka skutečně probudí a popel z ní vystoupá tak jako v roce 2010 až do výšky 10 kilometrů, znamenalo by to uzemnění letecké dopravy nad střední i západní Evropou a Skandinávií na celé dny.
V šesti dnech od 15. do 21. dubna roku 2010 sopka Eyjafjallajökull způsobila chaos v letecké přepravě takřka nad celým starým kontinentem, což způsobilo citelné ekonomické škody v mnoha zemích Evropy.