Islandský Grindavík není bezpečný. Je možné, že ho láva zcela pohltí

„Ta nejistota nás unavuje,“ řekla zkroušeně 43letá Erla Ósk Pétursdóttirová, jedna z obyvatelek města, které leží jen pár kilometrů od relativně nové vulkanické trhliny.

Sopečná erupce na okraji přístavního města Grindavík probudila Island předminulou neděli ráno. Město jen několik hodin předtím narychlo evakuovaly úřady, v poledne pak oranžově žhnoucí láva tři domy proměnila v popel.

Islandští meteorologové od té doby uvedli, že se sopečná aktivita uklidnila, v oblasti ale pokračuje „hromadění magmatu“. Grindavík, kde žily čtyři tisíce lidí, proto není bezpečný a nebude ještě několik dalších let.

„Nevíme, jak dlouho bude (sopečná aktivita) pokračovat, ale může to trvat roky a je možné, že láva město pohltí,“ uvedl islandský geofyzik Magnús Tumi Gudmundsson, který tento týden na setkání v Reykjavíku odpovídal na otázky zhruba 500 obyvatel Grindavíku. Schůzky se zúčastnila i islandská premiérka Katrín Jakobsdóttirová.

„Musíme se připravit na to, že to bude dlouhé,“ uvedla Pétursdóttirová. Většina obyvatel jejího rodného města se podle ní smířila s tím, že Grindavík navždy opustí. Jejich prioritou je hlavně žít v bezpečí a vrátit se ke stabilní finanční situaci.

Mnoho rodin, překvapených rozsahem destrukce, se totiž ocitlo ve finanční tísni, protože musí i nadále splácet hypotéku a zároveň v případě, že nenašli místo u příbuzných, platit nově také nájem.

Páll Thorbjörnsson ale se svou budoucností ve městě, které je vystavěné na 800 let starém lávovém příkrovu, stále počítá, i když dálnici, která do něj vede, zaplavila láva a ztuhla. „Musíme tomu dát čas,“ uvedl realitní makléř. „Já nic nezmůžu, poslední slovo budou mít vláda a matka příroda,“ dodal.

Vidir Reynisson, šéf islandské civilní ochrany a krizového řízení, podle webu travelnoir.com v pondělí zdůraznil, že pozorování erupce není turistickou atrakcí. Turisté by měli erupci sledovat z velké vzdálenosti, varoval.

Island je největší a nejaktivnější sopečnou oblastí v Evropě. Rozprostírá se na Středoatlantském hřbetě, který tvoří rozhraní mezi litosférickými deskami, a má 33 aktivních sopečných systémů.