Irský prezident měl nepatřičné řeči při pietě za oběti holokaustu. Nesouhlasící Židy ochranka odvlekla silou

„Věřím, že ti v Izraeli, kteří oplakávají své blízké a čekají na propuštění rukojmích, nebo tisíce lidí hledající své příbuzné v sutinách Gazy dlouho potřebné příměří, za které byla zaplacena tak těžká cena, přivítají,“ zaznělo mimo jiné v Higginsově nedělním proslovu.

Během prezidentova proslovu několik přítomných odešlo, zatímco další se k prezidentovi otočili zády. Média jako Times of Israel a BBC informují, že několik z nich proto ochranka ze sálu vyvedla silou, ale neuvádí, o kolik lidí přesně by se mělo jednat.

Jednou z nich byla i Lior Tibetová. Záběry jejího násilného odvlečení ze sálu kolují po sociálních sítích. Paradoxní situace, kdy je z akce na počest obětí holokaustu silou vláčena Židovka, vyvolala rozhořčení.

Výtky kritiků přitom nesměřovaly ani tak k Higginsovu hodnocení situace na Blízkém východě, jako spíš k tomu, že ji vůbec zmiňoval v souvislosti s bezprecedentní nacistickou genocidou, jíž padly za oběť miliony Židů i příslušníků jiných národů. Prezident navíc ve své řeči hned dvakrát označil holokaust za „pokus o genocidu“.

„Irská národní připomínka holokaustu by měla být časem vzpomínání na ty, kteří z rukou nacistů utrpěli nevyslovitelné hrůzy. Je to hluboce skličující, že prezident Higgins se rozhodl tuto příležitost zpolitizovat tím, že se zaměřil na tuto válku (v Gaze) a ohradil se proti izraelské odpovědi na 7. říjen,“ řekl nejvyšší irský rabín Yoni Wieder.

Během teroristického útoku Hamásu ze 7. října 2023 bylo v Izraeli zabito 1200 lidí a dalších 251 bylo odvlečeno do zajetí v Gaze. Následná izraelská protiofenziva v Gaze si pak podle čísel Hamásem kontrolovaného ministerstva zdravotnictví vyžádala přes 46 tisíc palestinských životů. V teritoriu už déle než týden panuje první fáze příměří.

Podle izraelské velvyslankyně v Irsku Dany Erlichové se Higgins ve svém projevu „záměrně rozhodl přirovnat“ současné události k druhé světové válce. Přitom ignoroval „očividné spojení mezi holokaustem a izraelským státem, když se země stala útočištěm pro přeživší nejhorší genocidy v dějinách“.

„Bylo šokující pozorovat diváky z židovské a izraelské komunity v Irsku, kteří se rozhodli důstojně a nerušivým způsobem vyjádřit nesouhlas s prezidentovými prohlášeními, jak je násilně odvádějí ze vzpomínkové akce a po zbytek akce je nepustili zpět dovnitř,“ stojí ve vyjádření Erlichové.

Vyvádění protestujících ze sálu odsoudila i část irských politiků. „Nechápu, proč je násilně vytáhli ven. Jenom se postavili a otočili se zády,“ řekl k události senátor Gerard Craughwell.

Co se prezidentova projevu týče, špičky irské politiky jej podpořily. Podle ministra zahraničí Simona Harrise byl Higgins „v souvislosti k očividně specifickým problémům ohledně holokaustu a ve svém odsouzení té hrůzy a vraždění židovského lidu, jednoznačný, ale také mám za to, že správně zmínil současnou situaci na Blízkém východě, a také požadoval propuštění rukojmích.“

Higgins na akci vystoupil navzdory požadavku Erlichové, aby tak neučinil, protože napomáhá posilovat „protiizraelskou atmosféru“ v Irsku. Prezident se po projevu ve vyjádření pro televizní stanici RTÉ hájil, že během své kariéry antisemitismus silně odsuzuje „znovu a znovu“.

Izrael v prosinci zavřel svou ambasádu v Dublinu kvůli „extrémně protiizraelské politice irské vlády“. Učinil tak mimo jiné v reakci na to, že Irsko spolu s Norskem, Španělskem a Slovinskem loni v květnu oficiálně uznalo Palestinský stát.

Irská vláda obvinění z protiizraelských postojů odmítá. Irové nicméně tradičně vyjadřují podporu Palestincům, neboť mají pocit, že se jejich osud podobá tomu irskému během boje proti britské nadvládě.