Článek
„Dohoda ukazuje, že konstruktivní přístup funguje. S vyřešením této zbytečné krize se před námi otevřely nové horizonty,“ přivítal dohodu íránský prezident Hassan Rúhání.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf doplnil, že dohoda sice nemůže být dokonalá, ale je nejlepší možná a otevírá novou dějinnou kapitolu.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Vyjednavači se podle listu The New York Times dohodli na rozebrání značné části íránských jaderných zařízení. Írán bude smět dál vyrábět jaderný materiál k civilním účelům, ale jen v omezeném množství a slabě obohacený.
Zleva: ministři zahraničí Číny, Francie a Německa Ji, Fabius a Steinmeier, šéfka diplomacie EU Mogheriniová, íránský ministr zahraničí Zaríf, šéf íránské atomové agentury Salehí a ministři zahraničí Ruska, Británie a USA Lavrov, Hammond a Kerry.
Omezení platí 15 let. Během té doby budou Íránci obohacovat uran pouze v zařízení Natanz, a to na maximálně 3,67 procenta. Vyrobit ho mohou nanejvýš 300 kilogramů.
Restrikce se mají uvolňovat postupně po deseti letech. Současně ale Írán bude kupříkladu moci modernizovat těžkovodní jaderný reaktor v Araku a inovovat a využívat dál i zařízení Fordow.
Dohoda, která má podle agentury Interfax sedmnáct stran a pět dodatků, může přinést významnou změnu vztahů mezi Íránem a Západem, který Teherán podezírá z úmyslu vyrábět jaderné zbraně, a před několika lety proto dokonce zvažoval vojenský úder na Írán. Íránci obvinění popírají a tvrdí, že jejich jaderný program má výlučně civilní využití.
Íránský ministr zahraničí Zaríf vtipkoval mezi jednáními s novinářiVideo: Novinky/Reuters
Reuters informoval o tom, že dokument předpokládá možnost mezinárodních inspekcí veškerých íránských zařízení, v omezené míře i těch vojenských. Kontroly by se uskutečňovaly na základě předchozí konzultace.
Dodržování podmínek se má dvakrát ročně vyhodnocovat.
Ukončení ekonomických sankcí se však podle Reuters nevztahuje na zbrojní embargo přijaté OSN. Embargo na zbraně má platit dalších pět let, embargo na rakety dalších osm let. Íránská státní agentura IRNA ale uvedla, že i zbrojní embargo se ve skutečnosti ruší a Írán bude moci vyvážet a dovážet zbraně. Každý obchod má být ale posuzován a schvalován zvlášť.
V případě porušení dohody ze strany Íránu se předpokládá obnovení sankcí, a to do 65 dnů.
Složitá jednání
Rada bezpečnosti OSN by podle zdroje Reuters mohla dohodu schválit ještě tento měsíc a dohoda by se mohla začít naplňovat v průběhu první poloviny příštího roku.
Írán už dříve své jaderné aktivity omezil a Západ v reakci dočasně odvolal sankce. Rámec konečné dohody byl pak přijat na počátku letošního dubna ve švýcarském Lausanne, rozhovory o konečné podobě dohody se ale komplikovaly a protahovaly. Zástupci stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Británie, Čína, Francie, Rusko) a Německa jednali s íránskou diplomacií v posledních třech týdnech prakticky nepřetržitě.
Dohodu s Íránem okamžitě odsoudil Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu ji nazval „chybou historických proporcí“.
