Článek
Opoziční strany spolu souhlasí jenom v tom, že by se měl změnit v současné době platný status quo. Jednotnou představu, jak, však nemají, uvádí Oko press.
Proti tomu, aby byla otázka potratů součástí koaliční smlouvy, se stavěla hlavně koalice Třetí cesta tvořená Polskou lidovou stranou (PSL) a Polskem 250. Její předseda, lídr strany Polsko 2050 a nově zvolený maršálek polského Sejmu Szymon Holownia se už dříve vyslovil pro návrat k takzvanému potratovému kompromisu. Ten platil od roku 1993 až do roku 2020, kdy jej zpochybnil Ústavní soud.
Místo aby byla potratová politika součástí koaliční smlouvy, navrhl Holownia, že by o ní mohli Poláci rozhodnout v referendu.
Anonymní web na Slovensku agresivně útočí na lékaře dělající potraty. Zveřejnil jména i fotky
S úplnou legalizací interrupcí by nesouhlasil ani šéf koaličních lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz. Podle něj by otázky týkající se světonázoru rozhodně neměly být součástí koaliční smlouvy. Připustil ale, že by byl pro znovuzavedení volného prodeje potratových pilulek. Ty jsou v současnosti v Polsku dostupné pouze na recept.
Polská demonstrantka odmítající zpřísněný protipotratový zákon. Snímek pochází z demonstrace v roce 2021
Interrupce v Polsku
V Polsku je nyní možné těhotenství ukončit jenom ve dvou případech, a to pokud je ohrožen život matky, anebo otěhotněla-li žena v důsledku znásilnění nebo incestu.
Interrupce po roce 1989 výrazně omezil zákon o plánování rodiny z roku 1993, který určil, že přerušit těhotenství je možné pouze ve třech případech. Jestliže těhotenství ohrožuje život matky, pokud je plod nenávratně poškozen a v případě, kdy žena otěhotněla důsledkem znásilnění nebo incestu.
Tento potratový kompromis byl o tři roky později novelizován a ženy mohly těhotenství ukončit i v případě, že se nacházely v těžkých životních podmínkách, nebo ve složité osobní situaci.
Rozšiřující bod ale už následující rok zrušil Ústavní soud, a Polsko se tak vrátilo k potratovému kompromisu z počátku devadesátých let, jež platil až do roku 2020, než jej opět zpochybnil Ústavní soud, který bod o vážném poškození plodu označil za protiústavní.
Postoj předsedy lidovců a jeho strany k otázce potratů není ničím novým. Už v červnu loňského roku neprošel – i kvůli hlasům poslanců z Polské lidové strany – Novou levicí předkládaný návrh zákona, jenž by legalizoval potraty do dvanáctého týdne těhotenství.
Názorovou roztříštěnost držitelů vládotvorné většiny potvrzuje rovněž postoj Občanské platformy (PO), která si dokonce cíl zlegalizovat potraty do dvanáctého týdne těhotenství vytyčila jako úkol na prvních sto dní vlády.
Strana ve svém programu slibovala, že pokud se dostane k moci, bude rozhodnutí o potratu záviset výhradně na ženě a lékař se nebude moci odvolat na klauzuli svědomí, jako je tomu teď. Svůj postoj ovšem později po volbách mírnila slovy Donalda Tuska o tom, že by se ženy měly v nemocnicích opět cítit bezpečně.
Dlouhodobě nejradikálnější je v názoru na potraty Nová levice, která požaduje jejich okamžitou dekriminalizaci. Prvním krokem by z jejího pohledu mělo být přijetí zákona, jenž by zaručil, že pomoc při potratu už nebude trestná. V současné době za ni podle trestního zákoníku hrozí odnětí svobody až na tři roky.
Už čtvrtá Polka zaplatila životem za zákaz potratů. Lékaři čekali tři dny na odumření plodu
