Článek
Druhotné nemocniční nákazy jsou ve vyspělých zemích překvapivě největším epidemiologickým problémem a jsou svými důsledky mimořádně nákladné, protože často velmi zkomplikují a prodlouží léčebný pobyt pacientů, neskončí-li ovšem přímo fatálně.
K nejčastějším onemocněním, jimiž se lidé v nemocnici nakazí, patří zápal plic, otrava krve, infekce močových cest a infekce zanesené do otevřených ran.
„Ta studie je podle mého názoru tím nejlepším, co jsem na toto téma dosud viděla, a to nejen v Evropě,“ ocenila kvalitu vědeckého zkoumání problému Cassiniho týmu Petra Gastmeierová, šéfka německého národního referenčního centra pro kontrolu infekčních nemocí. Dodala, že údaje ve studii se shodují se zjištěními, k nimž dospělo její středisko.
V ČR 200 tisíc nakažených
Gastmeierová odhadla, že jen v Německu se v nemocnici nakazí infekční chorobou asi půl miliónu lidí ročně. Celkem 15 tisíc z nich pak na toto onemocnění zemře. Odhaduje se, že třetině nákaz v nemocnicích by šlo ale předejít, a to zejména striktním dodržováním pravidel hygieny.
I v Česku jsou nemocniční infekce častý problém: dostupná čísla mluví o 200 tisících infikovaných ze zhruba dvou miliónů pacientů, kteří ročně u nás nemocnicemi projdou. Účet za jejich vynuceně rozšířenou léčbu jde do miliard. Týká se to zvláště pacientů chirurgických oddělení, interny anebo léčeben dlouhodobě nemocných.
Prymula: Ptejte se známých
Zvláště v chirurgických oborech jsou druhotné nákazy pooperačních ran s vleklým následným hojením časté.
„Tyto nákazy jsou skutečně celosvětovým problémem, a záleží na tom, jak zodpovědně proti nim nemocnice postupují a jak jsou zodpovědné ve vztahu k pacientovi,“ řekl Právu Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti.
V souvislosti s pobytem v nemocnici se podle jeho slov v průměru mluví zhruba o sedmi procentech pacientů stižených druhotnou infekcí. „Jenže některé nemocnice se obávají ztráty dobré pověsti, a i když mají toto procento mnohem vyšší, zamlčují ho,“ upozornil. „Je tak velmi nesnadné přesný stav odhalit a bohužel se to děje nejen v Česku, ale i v dalších vyspělých státech,“ uvedl Prymula.
Obranou podle něj je, aby se pacienti ptali známých, kteří v dané nemocnici, kam sami míří, již byli, jaké s ní mají zkušenosti.
„Nemocnice zamlčují stav i proto, že jsou placeny od zdravotních pojišťoven. A pokud by procento druhotných nákaz bylo vysoké, lidé by do takové nemocnice nechtěli, a to by znamenalo i menší přísun peněz od pojišťoven. Odstranit tento nešvar by šlo nastavením plateb nemocnicím tak, aby se zohledňovalo i procento druhotných nákaz a jejich výskyt byl přísně kontrolován,“ uzavřel Prymula.
Problémem jsou superodolné infekce
Že jsou nemocnice vysoce infekčním prostředím, je ovšem celkem známý fakt. A ještě žádné z nich se nepodařilo druhotným nákazám pacientů zcela vyhnout, potvrdilo v úterý Právu ministerstvo zdravotnictví.
Většinou jde podle českých poznatků o respirační nákazy: záněty horních cest dýchacích nebo nachlazení. Běžné jsou i infekce střevní a některé kožní záněty. Počty druhotných nákaz si sleduje každá nemocnice sama a každá se také snaží je podle ministerstva minimalizovat.
Zvláště akreditované nemocnice – tedy takové, které prošly ať už národní, nebo mezinárodní kontrolou bezpečnosti – musí přijímat komplexní kroky, jež druhotným nákazám co nejvíce zamezují.
Problém je, že různé nemocniční infekční kmeny, vystavené léta „úderům“ různých dezinfekčních prostředků a antibiotik, jsou často mimořádně odolné: prostě se s nimi naučily žít. Pacienti, kteří absolvovali i třeba jen drobný zákrok, mohou kvůli druhotné nemocniční nákaze bojovat s těžkými komplikacemi a být i v ohrožení života, což se týká zejména starších a oslabených lidí.