Článek
HRW vyzvala Moskvu k zastavení operací a připojení se k rezoluci o zákazu bomb, kterou v květnu v Dublinu podepsala více než stovka zemí. „Nasazení zbraně Ruskem není jen smrtelnou hrozbou pro civilisty, ale také urážkou snah mezinárodního společenství,“ řekl Marc Garlasco.
Kazetové bomby jsou naplněné stovkami malých náloží, které se rozptýlí po rozsáhlém území, některé však nevybuchnou ihned. Ty mohou "spát" i několik let a pak zabíjet a mrzačit i po skončení konfliktu.
HRW má prý důkazy o tom, že ruská letadla shodila kazetové bomby RBK-250 minimálně na města Rujsi a Gori. Údery se uskutečnily v úterý. V prvním městě zemřelo nejméně pět civilistů, v druhém osm, včetně nizozemského novináře Stana Storimanse. Organizace se v tvrzení odvolává na očité svědky a pořízená videa a fotografie.
HRW dodává, že jde o první případ nasazení bomb za uplynulé dva roky. Kazetové bomby použil v létě 2006 Izrael ve válce proti libanonskému Hizballáhu.
Konflikt na Kavkaze
Boje v Gruzii a jejích separatistických oblastech Jižní Osetie a Abcházie propukly koncem prvního srpnového týdne. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii.
Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora.
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Moskva v důsledku konfliktu s Gruzií samostatnost obou regionů uznala.
