Článek
"Během konzervace několika tisíc smaltovaných nádob, které Němci uloupili deportovaným do tábora, se ukázalo, že jeden z hrnků má dvojité dno. Bylo velice dobře skryté, ale vlivem času materiál postupně zkorodoval a dno se odchlíplo. Pod ním se skrýval zlatý dámský prstýnek a řetízek, zabalený do kousku plátna. Prstýnek a řetízek měly punc používaný v Polsku v letech 1921 až 1931, hlavu rytíře s číslovkou tři,“ vylíčila Hanna Kubiková, starající se o muzejní sbírky.
„Němci klamali Židy deportované k vyhlazení. Hovořili o přesídlení, o životě a práci na jiném místě. Dovolovali obětem vzít si malé zavazadlo. Pak si Němci mohli být jisti, že v zavazadlech najdou i poslední cennosti deportovaných rodin,“ vysvětlil ředitel muzea Piotr Cywiński.
Złoty pierścionek odnaleziony pod podwójnym dnem po ponad 70 latach https://t.co/cM5POAnZXt #Auschwitz pic.twitter.com/XpeDrENtBb
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) 18. května 2016
Zbytky naděje
„Skrývání hodnotných věcí, které bylo důvodem párání a pečlivého prohlížení šatstva a kufrů v táborových skladech zkonfiskovaného majetku, svědčí o tom, že si oběti uvědomovaly loupeživých charakter deportací. Ukazuje ale také, že si židovské rodiny zachovávaly zbytky naděje, že se jim klenoty budou v životě hodit,“ zdůraznil Cywiński.
Za války nacisté jen v Osvětimi-Březince povraždili 1,1 až 1,5 miliónu lidí. Oběťmi byli především Židé, ale také Rusové, Poláci, Romové a příslušníci dalších národů. Podle historiků mezi nimi bylo i na 50 tisíc československých občanů.