„Hranici nechceme!“ Irská domobrana kvůli brexitu vyhrožuje kontrolorům

„Hranici v Irském moři nechceme“, „Všichni zaměstnanci pohraničních kontrol jsou terčem“ – i tak znějí některé ze vzkazů, které zatím neznámí vandalové zanechali na stěnách severoirských přístavů. Policie už graffiti prošetřuje.

„Tato oblast je skutečným ohniskem loajalistického paramilitarismu. Jsou tu dvě hlavní loajalistické polovojenské skupiny a obě představují skutečnou a významnou hrozbu,“ vysvětlil Alan McQuillan, bývalý šéf tamní policie. Své kolegy varoval, aby tyto výhrůžky brali vážně.

Někteří zaměstnanci dokonce uvedli, že si všimli, že jim lidé odstraňují z aut poznávací značky. Kvůli bezpečnostním obavám tak byly fyzické kontroly dočasně přerušeny a kontroloři posláni domů.

Severoirský ministr zemědělství Edwin Poots se snažil situaci uklidnit a vyzval občany, aby pohraniční inspektory nevnímali jako „nepřátele“.

Ministr zároveň dodal, že si uvědomuje, že brexit vytvořil zbytečné komplikace, které obyvatele otravují. „Z ekonomické stránky je to jednoduché. Lidé musí platit dodatečné náklady, aby do Severního Irska přivezli jídlo,“ postěžoval si. Na to podle něj nejvíce doplatí nejnižší třída.

V úterý také došlo k poničení některých poslaneckých kanceláří. „RIP GFI“ napsal například někdo na dveře kanceláře Stephena Farryho. Vzkaz lze přeložit jako „Odpočívej v pokoji, Velkopáteční dohodo“.

„Nepleťte se do toho,“ přečetla si zas pi příchodu do práce poslankyně Kellie Armstrongová. Oba politici patří do Alianční strany Severního Irska, která se profiluje jako liberální a v otázce vztahu k britskému království umírněná.

Události posledních dnů experty vůbec nepřekvapily. Historie Irska je velmi komplikovaná a odborníci před tímto vývojem varovali už v době kampaně za odchodu Spojeného království z EU.

Zárodek vyhrocených vztahů lze nalézt v krvavém konfliktu v Severním Irsku, kterému se v angličtině přezdívá „The Troubles“. Na jedné straně stály polovojenské republikánské jednotky, na druhé naopak paramilitární skupiny bojující za zachování britské unie. Konfliktu se separátně účastnila i britská armáda.

Nepokoje trvaly 30 let a vyžádaly si přes 3500 životů.

Válku s polovojenskými jednotkami ukončila až Velkopáteční dohoda z roku 1998, která vztahy narovnala a ukotvila Severní Irsko jako součást Spojeného království. Zároveň zrušila pevnou hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem a ustanovila, že hranice bude pouze pomyslná.

Jenže dohoda mohla být uzavřena mimo jiné proto, že byly oba státy v tu dobu součástí Evropské unie.

„Odchod z EU může vést k rozpárání Velkopáteční dohody,“ předpovídal krátce po brexitovém referendu profesor irské historie Ian McBride z Oxfordské univerzity. A zdá se, že právě k tomu nyní dojde.

Když se londýnská vláda po brexitu dohodla s Bruselem na takzvané „rozvodové“ smlouvě, obě strany se jasně zavázaly, že k vybudování fyzické hranice na území ostrova nesmí dojít. Všem bylo jasné, že by jakákoli bariéra mezi irskými státy mohla způsobit opětovné vypuknutí násilí.

Jenže EU má přísná pravidla pro to, co může a nemůže být dováženo na její území. Z toho důvodu prostě musí mezi Irskem (člen EU) a Severním Irskem (nečlen EU) někde docházet ke kontrole zboží.

Vyjednavači tak přišli s nápadem, který měl situaci inovativně a elegantně „vyřešit”. Od ledna tohoto roku leží hranice v Irském moři a kontroly probíhají v severoirských přístavech.

Inspektoři kontrolují především živočišné produkty jako maso, mléko, ryby a vejce. Pro firmy toto představuje obrovské množství nové byrokracie, která podle odborníků způsobí zvýšení cen.

Některé severoirské supermarkety mají do konce března výjimku a nemusí dodržování evropských regulací prozatím řešit. Britská vláda chce zajistit, aby jim tato výjimka byla prodloužena, dokud se všechny komplikace nevyjasní a dokud nedojde k uklidnění situace v přístavech.