Článek
Návrh na vyslovení nedůvěry Hegerově vládě podala opoziční strana Svoboda a Solidarita (SaS). Letos v září SaS opustila vládní koalici a Hegerova vláda se stala menšinovou.
Předpokládá se, že hlasování bude těsné, protože pro pád kabinetu chtějí hlasovat také někteří vládní poslanci. Například Ján Krošlák, poslanec vládního hnutí Jsme rodina předsedy parlamentu Borise Kollára, avizoval, že návrh na odvolání vlády podpoří.
„Rozhodl jsem se hlasovat pro pád vlády Igora Matoviče. Ano, Igora Matoviče, protože vláda Eduarda Hegera zde nikdy nebyla a Igor Matovič ani po svém odchodu z premiérského křesla nepřestal škodit této zemi,“ odůvodnil své hlasování Krošlák.
Matovičovo hnutí OLaNO zvítězilo ve volbách v roce 2020 a předseda hnutí se stal premiérem. V roce 2021 však pod tlakem odstoupil, stal se ministrem financí a do čela vlády se postavil Eduard Heger.
Možné scénáře
V případě vyslovení nedůvěry kabinetu musí prezidentka Zuzana Čaputová vládu odvolat, vláda ale může pokračovat v demisi až do jmenování nového kabinetu. Slovenská ústava nestanovuje žádné časové ohraničení pro vládu v demisi.
Teoreticky by se v parlamentu mohla sestavit nová většina nebo by hlava státu mohla jmenovat úřednický kabinet.
Proti úřednické vládě se však vyslovila opozice i koalice, takže se mezi poslanci asi najde 90 hlasů potřebných pro vyhlášení předčasných voleb. Ty se mohou konat už 110 dní od tohoto kroku, ale podle politologů je reálný termín předčasných voleb září 2023.
Většina Slováků si přeje silného autoritářského lídra
