Článek
Výrobní hala na ponorky na řece Vezeře je zdaleka nejrozlehlejším objektem v prodejním katalogu německého ministerstva obrany. Temný kolos je 426 metrů dlouhý, 97 metrů široký a 25 metrů vysoký. Stropní zdi jsou místy silné 7 metrů. Hala je tak velká, že německé branné síly využívají pouhou její třetinu, zbytek je od konce války prázdný.
Bunkr Valentin byl jedním z megalomanských projektů Adolfa Hitlera. Mezi lety 1943 a 1945 na něm pracovalo na 12 tisíc válečných zajatců a vězňů. Asi čtyři tisíce z nich se zastavení projektu nedožily.
Armáda se snaží objektu zbavit, zatímco zuří hádka mezi brémskou spolkovou zemí a vládou v Berlíně ohledně toho, kdo by měl hradit jeho údržbu. Obě strany nicméně souhlasí, že by hala měla být zachována.
Čekání na kupce
Německá armáda bunkr od 60. let používá jako sklad, který je však většinou prázdný. K objektu sice ročně zamíří na 10 tisíc návštěvníků, náklady na údržbu ve výši zhruba 18 miliónů korun za stejnou dobu to ovšem nepokryje. Výsledkem je, že do nevyužívaných prostor už návštěvníci z bezpečnostních důvodů nesmí.
Zdá se, že objekt by mohlo spasit jediné: jeho přebudování na válečný památník. Brémy na projekt ale nemají dost peněz a federální komisař pro kulturu a zároveň šéf tamních křesťanských demokratů teprve zahájil obecnou debatu s dalšími spolkovými zeměmi ohledně ochrany památek z válečné doby. Valentin se na pořadí jednání ještě nedostal. Zatím pod katalogizačním číslem 220039 čeká na svého kupce.