Happy holokaust. Na německé univerzity se vrací antisemitismus

V Düsseldorfu se antisemitská hesla nacházela nejméně v jedné přednáškové a ve čtyřech seminárních místnostech. Policie případ vyšetřuje. „Zaměstnanci graffiti objevili ve čtvrtek ráno,“ potvrdil listu Bild Arne Claussen, mluvčí univerzity „Co nejdůrazněji je odsuzujeme,“ dodal.

Protižidovská hesla byla okamžitě zakryta. Stěny zohyzdily například nápisy „Židé -> plyn“ nebo „Happy (šťastný) holokaust“. „Okamžitě jsme zavolali policii. Policisté už vyšetřovali na místě a trestní oznámení padlo okamžitě, jakmile to bylo možné,“ říká Claussen.

Všechna graffiti byla načmárána v univerzitní budově číslo 23, v níž sídlí především filozofická fakulta. Claussen zdůrazňuje, že budovy jsou volně přístupné a teoreticky do nich může vstoupit kdokoli.

„Rozsah otevřeně projevovaného antisemitismu na naší univerzitě nás zděsil,“ uvedly univerzitní skupiny Juso a mladých socialistů, tedy sdružení židovských studentů a mládežnické organizace sociální demokracie (SPD).

Graffiti podle nich nejen oslavují holokaust, ale jsou také důkazem otevřeně nacistických myšlenek. „Když lze na stěnách seminárních místností číst výzvy ke zničení židovského života, nikdo se na této univerzitě nemůže cítit bezpečně, nebo dokonce příjemně,“ zdůraznily skupiny ve společném prohlášení, z něhož citoval web ddorf-aktuell.

„Po ukončení policejního vyšetřování budou hesla urychleně odstraněna. Jakmile bude zjištěn pachatel nebo pachatelé, zvážíme všechny důsledky, které jsou v našich silách,“ říká Claussen.

Na Heineho univerzitě stál v červnu několik dní stanový tábor na podporu Palestinců v centru kampusu. Městská židovská obec akce tehdy označila za ostudu pro město: „Jak víme z minulosti, tyto protestní tábory jsou v podstatě antisemitské a protiizraelské, protože delegitimizují právo Izraele na existenci.“

Düsseldorfský incident nebyl jediný ve Spolkové republice těchto dnů. Aktivisté, kteří tábořili a protestovali takřka tři týdny na Svobodné univerzitě v berlínské čtvrti Dahlem, v úterý podle stanice Rundfunk Berlin-Brandenburg tábor zrušili. Krátce nato asi dvacet studentů obsadilo univerzitní přednáškový sál .

Vedení univerzity stanovilo protestujícím lhůtu do 20:00, aby posluchárnu opustili, což se však nestalo. Vedení vysoké školy poté podala trestní oznámení za vniknutí na cizí pozemek a požádalo o pomoc policii, která nakonec přednáškový sál vyklidila

Podobné tábory vznikly také na univerzitách v Bonnu či Wuppertalu. Na berlínské Humboldtově univerzitě se dokonce skupina propalestinských aktivistů pokusila obsadit část areálu. Stalo se tak poté, kdy vedení odmítlo jejich požadavek, aby jim univerzita poskytla jeden přednáškový sál jako místo pro jejich shromáždění.

Mnozí židovští studenti se už necítí bezpečně, píše web Forschung und Lehre.de. „Některá místa a univerzity v Německu byly pro Židy dlouho no-go zónami,“ říká Lisa Michajlova, která studuje v Bochumi.

Ona sama se už delší dobu snaží, aby nikdo nezjistil, že je Židovka. Vyhýbá se tomu, aby na veřejnosti mluvila hebrejsky. „Koneckonců, už mi vyhrožovali na internetu a na univerzitě,“ dodala. Od října nebyla v univerzitním kampusu a diplomovou práci píše v Izraeli.

„Jsem smutný, ohromený, ale také naštvaný, že mladí židovští studenti nyní musí znovu procházet zkušenostmi, o kterých člověk doufal, že patří do té nejtemnější minulosti,“ říká profesor Reiner Kampling z berlínské Freie Universität.

Počet antisemitských incidentů v Německu loni prudce vzrostl. Spolkové sdružení výzkumných a informačních středisek pro antisemitismus (Rias) zdokumentovalo 4782 případů. Ve srovnání s předchozím rokem se jednalo o více než 80procentní nárůst.

Výrazně více než polovina případů byla zaznamenána po útoku teroristické skupiny Hamás na Izrael 7. října.

Německo přitom není výjimkou. Tři čtvrtiny evropské židovské komunity skrývají svou identitu, protože se obávají obtěžování nebo útoků ze strany antisemitů.

Židé v členských státech EU jsou v zajetí rostoucí vlny antisemitismu, uvedl Agentura EU pro základní práva, která průzkum provedla, a obvinila z toho zvýšené napětí v souvislosti s válkou v Gaze.

V celé Evropě 76 procent respondentů v průzkumu sdělilo, že „alespoň občas“ skrývají svou židovskou identitu, přičemž 34 procent podle webu The Telegraph potvrdilo, že se snaží vyhýbat akcím své komunity nebo místům, protože se tam necítí bezpečně.