Článek
Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.
Parlament, ve kterém má nadpoloviční většinu vládnoucí strana a navrhovatel zákona Gruzínský sen, prezidentské veto zamítl hlasy 66 poslanců, potřeba bylo nejméně 50.
Poslanci následně podle ruské agentury TASS hlasovali o zákoně v původním znění, což podpořilo 84 poslanců z potřebných 76. Proti byli čtyři členové parlamentu z celkových 150.
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský zákon“

Zasedání parlamentu se podle AP neobešlo bez sporů, jeden z poslanců Gruzínského snu polil čelného představitele opozice vodou.
Vládou prosazovaný zákon ukládá zpravodajským médiím a nevládním organizacím povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než 20 procent rozpočtu ze zahraničí.
Prezidentka Zurabišviliová a další kritici se obávají, že zákon omezí svobodu slova a tisku, rovněž v něm vidí překážku na cestě do Evropské unie.
Ke stažení zákona vyzvala i EU a NATO, podle kterých odráží podobnou normu v Rusku. To ji využívá k potírání kritiků Kremlu. Gruzínský sen zákon hájí jako prostředek, který vyjasní financování organizací.
Odpůrci návrhu zákona již více než měsíc pořádají jedny z největších protestů, které Gruzie zažila od získání nezávislosti v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991.
Česko je mezi unijními státy, které chtějí potrestat Gruzii za zákon o zahraničních agentech
