Článek
Zurabišviliová v reakci zveřejnila na sociálních sítích sérii fotografií, na nichž se usmívá během cesty vlakem nebo si potřásá rukou s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Ve čtvrtek jednala v Německu se svým kolegou Frankem-Walterem Steinmeierem.
#Georgia's ruling party begins an impeachment proceedings against the president over her trip to Europe
— NEXTA (@nexta_tv) September 1, 2023
On August 31, Georgian President Salome #Zurabishvili met in #Germany with her German counterpart Frank-Walter Steinmeier. For this, the ruling party of Georgia accused the… pic.twitter.com/S3vCDZjgze
Prezidentská kancelář Zurabišviliové uvádí, že gruzínská hlava státu lobbuje v Evropě za získání statusu kandidátské země EU. Vláda ji ale obvinila z „aktivit proti zájmům integrace země do Unie“. Gruzínský sen označil Zurabišviliovou za představitelku „strany globální války“.
„Abychom mohli zahájit proceduru impeachmentu, v nejbližších dnech zajistíme podpisy členů parlamentní většiny a odešleme Ústavnímu soudu odpovídající návrh,“ uvedl šéf Gruzínského snu Irakli Kobachidze.
Gruzínské vnímání Rusů bylo vždy obojaké, říká český velvyslanec v Tbilisi
Potřebné množství hlasů zatím není
Jeho strana v tuto chvíli potřebné množství hlasů k odvolání prezidentky nemá. Pro zahájení procedury jsou sice potřeba hlasy jen 50 poslanců (Gruzínský sen disponuje včetně sympatizantů 82 poslaneckými mandáty), pokud by ale Ústavní soud uznal, že prezidentka porušila základní zákon, impeachment Zurabišviliové musí ve sněmovně následně podpořit nejméně 100 zákonodárců, poukazuje News Georgia.
Gruzínský sen může získat ve volbách 1. října další dvě křesla a také počítat s podporou Evropských socialistů (4 mandáty). Maximálně má tedy k dispozici 88 hlasů. Klíčovou otázkou tedy je, zda se během zhruba jednoho měsíce podaří zlomit 12 opozičních poslanců, aby hlasovali s vládou. Čtyři už se tak jednou zachovali.
Pokud by se Gruzínskému snu podařilo Zurabišviliovou odvolat, Gruzie by s největší pravděpodobností nabrala směr zahraniční politiky výrazně vstřícnější k Moskvě. I domácí gruzínská opozice opakovaně označila tuto stranu za výrazně proruskou. Jak ale v této souvislosti poznamenal ruskojazyčný zpravodajský web Meduza, spíše než o přízeň jde o strach.
„Nechceme válku, ani kdyby to byla cena za vstup do EU,“ uvedl Kobachidze loni v létě. Gruzínská vláda rovněž v obavách z ruské agrese odmítla poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc.
Dvaasedmdesát procent Gruzínců v průzkumu veřejného mínění loni uvedlo, že pokud by Ukrajina válku prohrála, dalším ruským cílem bude právě jejich země.
Loď s ruskými turisty se už nevrátí. Gruzínci teď metali vajíčka
