Článek
Oba státníci podotkli, že byl pouze podepsán dokument o klidu zbraní, který je výchozím bodem pro jednání o vyrovnání. Moskva příměří přijala už v úterý. Vojáky však stahuje jen pomalu, což se Gruzii nelíbí a její prezident dal také najevo, že příměří podepsal se smíšenými pocity.
Kreml rovněž přijal hlavní body mírového plánu gruzínsko-ruského konfliktu, který předložil francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Základní body dohody |
---|
Dohoda o nepoužití síly. |
Zastavení všech vojenských akcí. |
Volný přístup pro humanitární pomoc. |
Gruzínské vojenské jednotky se vrátí na své stálé základny. |
Ruské vojenské jednotky se vrátí na pozice, jež zaujímaly před vypuknutím současného konfliktu. Dokud nebudou vypracována mezinárodní opatření, ruské mírové sbory "přijmou dodatečná bezpečnostní opatření". |
Začnou mezinárodní rozhovory o statusu Jižní Osetie a Abcházie a o tom, jak zajistit bezpečnost těchto území. |
Saakašvili po jednání s Riceovou zopakoval obvinění vůči Rusku, které podle jeho mínění neoprávněně napadlo suverénní zemi. Podle Saakašviliho byla akce připravená a vyprovokovaná předchozími ruskými přelety přes gruzínské území.
Riceová rovněž zopakovala, že Rusko teď musí své vojáky z Gruzie okamžitě stáhnout, jak se zavázalo. Moskva však dala najevo, že okamžité stažení je problematické. Nejprve prý chce demilitarizovat oblast při hranicích separatistických regionů.
Riceová dodala, že o budoucnosti Abcházie a Jižní Osetie se bude muset jednat a rozhodne politická dohoda. Je prý ale nezbytně nutné, aby se vycházelo z toho, že jde o gruzínské suverénní území a nejprve na něm musí skončit vojenské operace a do regionu musí co nejdřív dorazit mezinárodní mírové síly.
Ministři zahraničí EU o jejich nasazení budou jednat v úterý. Účast na misi přislíbila i Česká republika ústy šéfa diplomacie Karla Schwarzenberga.
Konflikt na Kavkaze |
---|
Boje v Gruzii a jejích separatistických provinciích Jižní Osetie a Abcházie propukly minulý pátek. Gruzínská armáda oblehla hlavní jihoosetinské město Cchinvali. Pak se ale do konfliktu vložilo Rusko, které podniklo desítky náletů i na zbytku gruzínského území. K ozbrojenému střetu se přidali separatisté v Abcházii. |
Ruské jednotky gruzínské z Jižní Osetie vytlačily, nezastavily se však a pokračovaly do gruzínského vnitrozemí. Všechny strany svalují vinu za agresi a civilní oběti vzájemně na druhého. Navzájem se obviňovaly i z etnických čistek. Gruzie kvůli tomu podala na Rusko žalobu u Mezinárodního soudního dvora. |
Jižní Osetie a Abcházie vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii po rozpadu Sovětského svazu a tu následně ubránily i v ozbrojeném konfliktu s Tbilisi. Žádná země světa však až dosud jejich nezávislost neuznala, dokonce ani Rusko ne, ačkoli hospodářsky oba sousedící regiony podporuje. |