Článek
Územní spory se týkají Abcházie a v Jižní Osetie, kde Rusko udržuje silnou vojenskou přítomnost.
Po vyhlášení samostatnosti čelila Gruzie už od 90. let v těchto oblastech separatistickým hnutím. Když se gruzínský prezident Michail Saakašvili pokusil dostat – navzdory varováním Moskvy – Jižní Osetii pod kontrolu silou, Rusko na Gruzii v létě 2008 zaútočilo. Moskva pak uznala nezávislost obou separatistických oblastí.
Konflikt v Gruzii se stupňuje, mrtvých v Jižní Osetii jsou prý stovky
Podporu vstupu Gruzie do Severoatlantické aliance vyjádřil už 13. června lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevičs, který ocenil politiku otevřených dveří, kterou nyní NATO uplatňuje vůči Finsku a Švédsku.
Bývalý generální tajemník NATO Anders Foght Rasmussen uvedl, že Západ udělal „první chybu“, když v roce 2008 na bukurešťském aliančním summitu nenarýsoval jasnou cestu ke vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO.
Bush u spojenců narazil, Ukrajinu a Gruzii v NATO nechtějí
Poté, co byl oběma zemím vstup odmítnut, Rusko zaútočilo nejprve – ještě v témže roce – na Gruzii a v roce 2014 protiprávně anektovalo ukrajinský Krym a rozpoutalo válku na Donbasu.
Gruzie – stejně jako Ukrajina – usiluje také o vstup do Evropské unie. Garibašvili v pondělí uvítal „historické rozhodnutí“ Evropské komise nabídnout Gruzii evropskou perspektivu, než posoudí, jak splňuje podmínky pro získání statusu kandidátské země na členství v EU.